TICHO MNOHÉ ODHALÍ
Když ztratíte spojení s vnitřním tichem, ztratíte spojení se svým já. Ztratíte-li spojení se svým já, ztratíte se ve světě.
Vaše nejvnitřnější vědomí vlastního já, vědomí toho, čím jste,je neoddělitelné od ticha. To je onen pocit já jsem, který je hlubší než jméno a forma.
Ticho je vaší přirozeností. Co je ticho? Vnitřní prostor či vědomí, v němž se slova na této stránce stávají myšlenkami. Bez tohoto vědomí by nebylo žádné vnímání, žádné myšlení, žádný svět. Vy jste toto vědomí převlečené za člověka.
Protějškem vnějšího hluku je vnitřní hluk myšlení. Protějškem vnějšího ticha je vnitřní ticho.
Kdykoli je kolem vás ticho - naslouchejte mu. Vnímejte je. Věnujte mu pozornost. Naslouchání tichu vyvolává ticho ve vašem nitru, neboť ticho lze vnímat jedině skrze ně samé.
Všimněte si, že když vnímáte ticho, tak nemyslíte na nic. Uvědomujete si, ale nemyslíte.
Jakmile si začnete uvědomovat ticho, okamžitě se dostanete do stavu klidné vnitřní bdělosti. Jste přítomní. Vymanili jste se z dlouhých tisíciletí kolektivního návyku.
Podívejte se na strom nebo na květinu. Tiše ji vnímejte. Jak je tichá, jak hluboce je zakořeněná v Bytí. Dovolte přírodě, aby vás učila tichu.
Když se díváte na strom a vnímáte jeho tichý klid, sami se uklidníte. Spojíte se s tichem na velice hluboké úrovni. Cítíte jednotu se vším, co vnímáte v tichu a skrze ně. Uvědomovat si svou vlastní jednotu se vším kolem sebe je pravá láska.
Ticho pomáhá, ale k nalezení klidu je nepotřebujete. I v hlučném prostředí si můžete uvědomovat ticho pod hladinou hluku, prostor, v němž hluk vzniká. To je vnitřní prostor čistého vědomí - vědomí samo.
Můžete si uvědomovat vědomí jako pozadí veškerého smyslového vnímání, veškerého myšlení. Vnímat vlastní vědomí vede k dosažení vnitřního klidu.
Jakýkoli rušivý hluk vám může být stejně nápomocný jako ticho. Jak ?
Přestanete-li se bránit a hluk přijmete, také dosáhnete vnitřního klidu a ticha.
Kdykoli přijímáte přítomný okamžik, ať už je jakýkoli, jste v klidu.
Vnímejte pauzy mezi jednotlivými myšlenkami, tichý prostor mezi slovy při rozhovoru, mezi tóny piana či flétny nebo pauzu mezi nadechnutím a vydechnutím.
Jestliže vnímáte tyto pauzy, vědomí "něčeho" se stane prostě vědomím. Ve vašem nitru se zrodí beztvarý rozměr čistého vědomí, které nahradí ztotožnění s formou.
Pravá inteligence působí potichu. Tvůrčí sílu a řešení problémů najdete v tichu.
Je ticho pouhá nepřítomnost obsahu a hluku ? Ne, ticho je inteligence sama - vědomí, z nějž se rodí veškeré formy. A jak by mohlo být toto vědomí odděleno od toho, čím jste ? Forma, za kterou se považujete, vznikla právě z tohoto vědomí.
Vědomí je esencí všech galaxií a každého stébla trávy; všech květin, stromů, ptáků a vůbec všeho.
Ticho je jediná věc na tomto světě, která nemá žádnou formu. Koneckonců to není věc a není z tohoto světa.
Když se díváte v klidu na strom nebo na člověka, kdo se dívá ? Něco hlubšího než člověk. Vědomí se dívá na svůj výtvor.
V bibli je psáno, že Bůh stvořil svět a viděl, že svět je dobrý. To vidíte, když se díváte na svět bez myšlení.
Potřebujete víc vědomostí ? Zachrání svět víc informací, víc rychlých počítačů a víc vědecké analýzy ? Nepotřebuje lidstvo spíš moudrost ? Ale co je to moudrost a kde ji lze najít ? Moudrost přichází se schopností být v klidu. Jen se dívejte a naslouchejte. Nic víc nedělejte. Tiché pozorování a naslouchání aktivuje neracionální inteligenci ve vašem nitru. Nechejte tichovést vaše slova a činy.
TEĎ
Na první pohled se přítomný okamžik zdá být jen jedním z mnoha. Máte pocit, že se každý den vašeho života skládá z tisíců okamžiků, v nichž se dějí různé věci. Když se však podíváte hlouběji, nevnímáte existenci jen jediného okamžiku ? Prožíváte svůj život někdy jindy než v "tomto okamžiku" ?
Tento jediný okamžik - teď - je to jediné, čemu nemůžete uniknout. Je to jediná konstanta ve vašem životě. Ať už se děje cokoli, ať se váš život mění sebevíc, jedno je jisté: vždycky se to děje teď. Jelikož z přítomného okamžiku není úniku, proč jej nepřivítat, proč se s ním nespřátelit ?
Když se s ním spřátelíte, budete se cítit dobře kdekoli. Jestliže se v přítomném okamžiku necítíte dobře, budete nespokojení, ať jste kdekoli.Přítomný okamžik je takový, jaký je. Vždycky. Můžete se s tím spokojit ? Rozdělení života na minulost, přítomnost a budoucnost je jen umělé.
Minulost a budoucnost jsou abstraktní pojmy. Minulost existuje jen ve vzpomínkách. To, na co vzpomínáte, je událost, která se stala teď, událost, na niž vzpomínáte teď. Budoucnost, jež přijde, je přítomnost. Takže pouze přítomný okamžik je skutečný. Žít v přítomném okamžiku není odmítáním toho, co v životě potřebujete. Znamená to uvědomovat si, co je primární. Pak můžete snadno řešit všechno ostatní. Neříkejte si ale: "Už se ničím nebudu zabývat, protože existuje jen přítomný okamžik." To ne. Uvědomte si, co je primární, a spřátelte ses přítomným okamžikem. Uznávejte jej, ctěte jej. Je-li přítomný okamžik středem vaší pozornosti, pak máte snadný život.
Ať už myjete nádobí, navrhujete obchodní strategii nebo plánujete výlet - co je důležitější: vaše činnost, nebo její výsledek ? Přítomný okamžik, nebo nějaký okamžik v budoucnosti ? Považujete nynější okamžik za překážku, kterou musíte překonat ? Myslíte, že vás v budoucnosti očekává nějaký důležitější okamžik ?
Téměř každý člověk žije tímto způsobem. Jelikož budoucnost přichází pouze ve formě přítomného okamžiku, jedná se o špatný způsob života, neboť vám přináší nespokojenost a napětí. Takový přístup nectí život, jenž existuje teďa nikdy jindy. Vnímejte život ve svém těle. To vás zakotví v přítomném okamžiku.
Dokud nepřijmete odpovědnost za současný okamžik, nepřijímáteodpovědnost za svůj život. Život lze žít totiž jedině v přítomnosti. Přijmout odpovědnost za nynější okamžik znamená nebránit se přítomnosti. Znamená to být v souladu se životem.
Přítomný okamžik je takový, jaký je, protože nemůže být jiný. Fyzikové dnes potvrzují to, co buddhisté věděli vždycky: neexistují žádné izolované události. Pod povrchem je všechno spojeno se vším, všechno je součástí totality, která dává přítomnému okamžiku jeho formu. Přijímáte-li to, co je, pak žijete v souladu s inteligencí Života. Jedině tak můžete být činitelem pozitivní změny na světě. Jednoduché, ale radikální duchovní cvičení spočívá ve skutečnosti, že přijímáte všechno, co se děje v tomto okamžiku - ve vašem nitru i ve vnějším sv ě tě. Jakmile soustředíte svou pozornost na přítomný okamžik, vaše bdělost se zvýší. Jako byste se probudili ze snu myšlení, ze snu o minulosti a budoucnosti. Všechno je jednoduché a srozumitelné. Žádný prostor pro vznik problémů. Jen přítomný okamžik. Pak si uvědomíte, že život je posvátný. Vnímáte-li přítomný okamžik, všechno kolem vás je posvátné. Čím víc žijete v přítomnosti, tím víc si uvědomujete prostou a přesto hlubokou radost Bytí a posvátnost veškerého života.
Většina lidí si plete přítomný okamžik se skutečnostmi, které se v něm dějí.
To však přítomný okamžik není. Přítomný okamžik je mnohem hlubší než to, co se v něm děje. Je to prostor, v němž seto děje. Proto si nepleťte přítomný okamžik s jeho obsahem. Přítomný okamžik je hlubší než jakýkoli obsah.
Když vstoupíte do přítomného okamžiku, vystoupíte ze své mysli. Nekonečný proud myšlení se zpomalí. Myšlenky přestanou zaměstnávat vaši pozornost. Mezi jednotlivými myšlenkami vznikají mezery - prostory ticha. Právě tehdysi začnete uvědomovat, že jste hlubší než vaše myšlenky.
Myšlenky, emoce a všechno, co vnímáte, tvoří obsah vašeho života. "Váš život" je to, z čeho odvozujete své já, a "váš život" je obsah nebo si to myslíte.
Neustále vám uniká nanejvýš zjevný fakt: vaše nejhlubší já nemá nic společného se skutečnostmi, které se dějí ve vašem životě, nic společného s obsahem. Vědomí vašeho vlastního já je totožné s přítomným okamžikem.
Je stále stejné. Vědomí - neboli prostor přítomnosti - se na nejhlubší úrovni nikdy nemění. Obvykle si své já pletete s obsahem, a proto jej vnímáte jen prostřednictvím obsahu vašeho života. Jinými slovy, vaše vědomí Bytí je zamlženo myšlenkami a vnějšími okolnostmi vašeho života. Přítomnýokamžik je zastřen časem.
A tak zapomenete na svou zakořeněnost v Bytí i na svou božskou realitu a ztratíte se ve vnějším světě. Když lidé zapomenou, čím jsou, způsobuje to zmatek, hněv, depresi, násilí a konflikty.
A přesto je snadné pamatovat si pravdu a vrátit se domů:
Nejsem totožný se svými myšlenkami, emocemi ani smyslovými vjemy.
Nejsem obsahem svého života.
Jsem prostor, v němž se všechno děje.
Jsem vědomí.
Jsem přítomný okamžik. Jsem.
Z knihy Ticho promlouvá- Eckhart Tolle