Neberte nikdy děti jako své, neboť dítě nikdy nevlastníte. Sice z vás pochází, ale není vaše. Milujte ho, ale dítě nevlastněte. Jakmile matka začne dítě vlastnit, zničí mu život. Z dítěte se stane vězeň. Ničíte jeho osobnost a ponižujete je na úroveň věcí. Jenom věc můžete vlastnit: můžete vlastnit dům, auto… ale nikdy ne osobu.
Než se dítě narodí, měli byste být schopni jej přivítat jako nezávislou bytost, jako osobu, která má svá práva, ne jen jako vaše dítě.
Jednejte se svým dítětem tak, jako byste jednali s dospělou osobou.
Nikdy se k němu nechovejte jako k dítěti. Jednejte s ním s respektem. Dítě je velmi křehké, bezmocné. Je těžké je respektovat. Je docela jednoduché ho ponižovat. K ponížení dojde celkem lehce, protože dítě je bezmocné a nemůže nic dělat, nemůže se vzepřít.
Jednejte s dítětem jako s dospělým. Jakmile dítě respektujete, nebudete mu vnucovat své myšlenky. Nesnažte se mu cokoliv vnucovat. Jednoduše mu dejte svobodu, aby objevilo svět.
Tím mu pomůžete, aby bylo silnější v objevování světa, ale nikdy mu nedávejte příkazy. Dejte mu energii, poskytněte mu ochranu, vše, co potřebuje, pomůžete mu tím, aby šlo od vás daleko a objevovalo svět. A samozřejmě se svobodou je spojeno i něco špatného. Pro matku je velmi obtížné se naučit, že dát svobodu dítěti není jen svoboda dělat dobré věci.
Je také nutné dát svobodu ke špatným věcem.
Naučte proto dítě být ostražité, chytré, nikdy mu ale nic nepřikazujte, nikdo to nedodržuje a z lidí se pak stávají pokrytci.
Nenaslouchejte morálce, neposlouchejte náboženství, nenaslouchejte kultuře. Naslouchejte přírodě. Cokoliv, co je přirozené, je dobré, i když to pro vás bude těžké a nepříjemné.Protože vy jste možná nebyli vychováváni v souladu s přírodou. Vaši rodiče vás možná nevychovávali v lásce, nebylo to skutečné umění. Neopakujte stejné chyby.
Mnohokrát se budete cítit nesví. Například malé děti si začínají hrát se svými pohlavními orgány. Přirozená reakce matky je dítě zastavit, protože ji doma učili, že je to špatné. Dokonce i tehdy, bude-li cítit, že se neděje nic špatného, bude-li tam ještě někdo jiný, bude se cítit trochu trapně. Cítit trapně! Ale to je váš problém, nemá nic společného s vaším dítětem. Cítit se trapně. I když ztratíte ve společnosti respekt, klidně, ale nikdy do toho nezatahujte dítě. Nechte přírodu, ať nabere svůj směr. Jste tu, abyste ulehčili přírodě. Ne abyste ji řídili. Jste tu jen jako pomoc. Takže pamatujte na tyhle tři věci a začněte přemýšlet.
Než se dítě narodí, měli byste jít v myšlenkách do takové hloubky, jak to jen bude možné. V době, kdy je dítě ve vašem lůně, vytváří všechno, co děláte, vibrace, které se k němu dostávají. Pokud jste naštvaná, máte žaludek sevřený strachem. Dítě to okamžitě cítí. Jste-li smutná, váš žaludek vyzařuje atmosféru smutku. Dítě hned cítí smutek a skleslost. Dítě je na vás naprosto závislé. Ať máte jakoukoliv náladu, je to také nálada vašeho dítěte. V této chvíli nemá dítě žádnou nezávislost. Vaše prostředí je jeho prostředí. Takže žádné boje, žádné obavy. To je důvod, proč říkám, že být matkou je obrovská zodpovědnost. Budete se muset hodně obětovat. Dítě je důležitější než cokoliv jiného. Pokud vás někdo urazí, vezměte to, ale nerozčilujte se.
Řekněte: "Jsem těhotná a dítě je důležitější, než abych se s vámi rozčilovala. Tahle událost za pár dní vyšumí, nebudu si už pamatovat, kdo mě urazil a co jsem udělala, ale dítě ano. Je to obrovský projekt." Jen si řekněte: "Jsem těhotná matka. Nemůžu se rozčilovat, to není dovoleno."
Tomu říkám pochopení. Žádný smutek, žádné rozčilování, žádná nenávist, žádné boje s partnerem. Oba byste měli myslet na dítě. Pokud máte dítě, oba jste druhořadí a dítě má veškerou přednost. Protože je to nový život, který má přijít na svět, je to ovoce vašeho vztahu. Tančete, zpívejte, poslouchejte hudbu, meditujte, milujte. Buďte něžní.
Nedělejte nic hektického, nespěchejte. Nedělejte nic pod tlakem. Jen pomalu jděte. Naprosto zpomalte. Chystá se k vám úžasný host. Musíte jej přivítat.
www.seberizeni.cz