Ego, které chce od někoho něco získat, což platí v podstatě o každém egu, obvykle začne hrát nějaké role, aby dosáhlo svého cíle. Lidé si obvykle role, k nimž se uchylují, vůbec neuvědomují, protože oni těmi rolemi jsou. Některé role jsou rafinované, jiné jsou přímo nestydatě zjevné, ovšem jen ostatním, nikdy ne osobě, která je hraje. Ego si neuvědomuje, že každý má zdroj nevyčerpatelné energie uvnitř sebe, takže jí neustále hledá venku, kolem sebe. Ego se živí pozorností druhých. Pozornost je vlastně určitá forma psychické energie.
Většina lidí neustále kolísá mezi pocity méněcennosti a nadřazenosti, podle situace a lidí, s nimiž jsou zrovna v kontaktu. Je potřeba uvědomovat si a sledovat u sebe toto: Kdykoli budete mít pocit nadřazenosti nebo méněcennosti, stojí za tím vaše ego.
Role jsou běžnou záležitostí také v počáteční fázi takzvaných romantických vztahů. Naše "divadelní hra" slouží k tomu, aby ego upoutalo pozornost vyvolené osoby, od níž očekává nejen záruky štěstí a spokojenosti, ale i pocit výjimečnosti a uspokojení všech potřeb. "Já budu hrát toho, kým mě chceš mít, a ty budeš hrát toho kým tě chci mít já." - Tak zní nepsaná a nevědomá dohoda.
Hrát nějakou roli je však poměrně náročné a málokdo to vydrží delší dobu, nelze to dělat do nekonečna, zvlášť když už spolu pár začne žít. A co se stane, když "divadlo" skončí a vy se ze svých rolí vyvléknete? Jaký pohled se vám naskytne? Bohužel ve většině případů neuvidíte pravou podstatu Bytosti, ale jen to, co tu podstatu zakrývá: surové ego zbavené své role se svým emočním tělem a neuspokojenými touhami.
Nesplněné sny a touhy se pak promění na hněv namířený vůči partnerovi. Ego se totiž domnívá, že právě on selhal, protože ho nezbavil strachu a pocitu nedostatku, jež neustále číhají pod povrchem a tvoří samé jádro egoického já.
To čemu se obvykle říká "zamilovanost", jsou většinou jen zesílená egoická chtění a potřeby. Stanete se závislými na partnerovi nebo přesněji řečeno na vlastní představě o něm. S pravou láskou to však nemá nic společného, protože pravá láska neobsahuje žádné chtění, ničeho se nedožaduje.
Španělština je v tomto ohledu asi nejupřímnějším jazykem: Te quiero znamená "chci tě", ale stejně tak "miluji tě". Další výraz pro "miluji tě" je te amo, který už neobsahuje zmíněnou dvojznačnost a používá se vzácněji - snad proto, že ani pravá láska nebývá častá.
Eckhart Tolle - Nová země
Zdroj: http://www.informaceodjinud.estranky.cz/