Krásný den mí drazí,
vzhledem k tématům, která se v této době otevírají, cítím, že mám připsat své vnímání celé této záležitosti.
Když jsem před lety četla články o dvojplamenech či dvoupaprscích, připadala jsem si jako malá holčička, která má šanci konečně potkat toho svého vytouženého prince. Toho z mých snů a z romantických filmů. Wow, překrásná představa na kterou je velmi snadné se upnout a začít jí žít.
V té chvíli většina žen a také mužů nasměruje svou pozornost na šanci překrásného budoucího vztahu a začne odmítat vztah stávající, ba dokonce v něm začnou hledat ještě více důvodů k nespokojenosti. A toužebně vyčkávají toho krásného, úžasného a jedinečného. A ti, kteří jsou sami, ti hledají dokonalost dvojplamene v každém potenciálním partnerovi, kterého poté odmítnou, a nebo ho vůbec nepotkají, protože si uvnitř sebe nesou přesvědčení, že si vlastně žádného partnera nezaslouží a lásku už vůbec ne.
Co tím vším chci zmínit, je to, že každý z nás touží po tom "pravém, po té pravé", ale ve své podstatě vlastně toužíme být šťastni. Každý z nás chce být šťastný. Pokud však ale hledáme vně, něco co nemáme, nemůžeme to najít. Náš život je školou sebepoznání. Jsme tady, abychom odhodili staré slupky iluzí a propojili se se svým nejhlubším Já. A protože jsme ve světě duality, potřebujeme poznat obě stránky, abychom skrze ně našli sebe sama. A to je hlavním důvodem toho, proč máme vztahy. Vztahy zde nejsou k tomu, aby nás učinily šťastnými. Vztahy máme k tomu, abychom se stali vědomými. A až budeme plně vědomými, budeme také šťastnými.
A tak si prosím zkuste uvědomit a přijmout fakt, že každý vztah je ten pravý. V žádném vztahu nejsem omylem, nebo špatně. Každý partner, nebo partnerka, je mi tím nejlepším mistrem. ne někým, kdo mi má dát co nemám, ale někým skrze kterého najdu v sobě, to co v sobě najít a probudit mám. Ten druhý mi jen ukazuje, co mi chybí, co je potřeba v sobě zažehnout, nebo naopak jemně uhasit. Tedy to, co je potřeba dát do rovnováhy.
Pamatujte, že podobné přitahuje podobné a zároveň protiklady se přitahují. Všechny energie ve vztazích se pohybují v těchto rovinách. Znamená to, že je-li partner závislý, ať už jakkoliv, či na čemkoliv, pak jsem na tom stejně a on mi jen zrcadlí mou závislost, která se samozřejmě může u mně pohybovat v jiné oblasti, než u něho.
Je-li můj partner v mém vnímání velmi sobecký, a dělá si, co chce, pak já musím zapracovat na své sebelásce a dovolit si být svobodná/ý. On mi jen přišel tímto svým sobectvím pomoci odzrcadlit, co ve mně je v disbalanci.
Každý partner je mi tedy tím nejúžasnějším učitelem na cestě k nalezení pravdy o tom, kdo jsem. Je to velmi pádný důvod k tomu, být druhým vděčni za to, že nám dávají zabrat, či nás trápí. A budou to dělat z lásky k nám tak dlouho, dokud nepochopíme, co pochopit máme.
Člověka, kterého máme ve svém životě, jsme si k sobě přitáhli na základě svého vyzařování. Tedy na základě svých nevědomých, nebo vědomých pravd, strachů, přesvědčení a víry. A on nám je jen vytahuje na světlo, abychom tyto iluzorní programy mohli opustit. A v momentě, kdy u stávajícího partnera dojde ke všem potřebným uvědoměním a my si předáme, co jsme si předat měli, poté je z našeho života buď odveden, anebo po sloupnutí všech slupek, v našem vztahu exploduje skutečná láska.
Jsem-li ze vztahu odveden/a, setkávám se s novým partnerem, nebo partnerkou, kteří na mně čekají na dalším stupínku, aby pro mně byl/a dalším mistrem do hlubších rovin sebe sama. K tomu, aby se mé vědomí ještě více rozšířilo a abych se dostala ještě hlouběji, k další vrstvě pravdy.
Ta nejdůležitější témata ve vztazích se týkají sebelásky, závislosti a svobody. A pokud porozumím a uzdravím v daném čase tato témata do maximální roviny, které jsem schopna, pak se mi v dalším vztahu nejspíše opět otevřou, jen půjdou do větších hloubek. A budou se objevovat tak dlouho, dokud je plně nepustím a neuvědomím si naprosto a úplně roli Stvořitele, kterým jsem a tyto energie iluze neopustím.
Proč tohle vše píši? Mám potřebu napsat tato slova k tomu, abyste si uvědomili, že být v očekávání setkání s dvojplamenem jen vytváří vaše pobývání v budoucnosti a utíkání z přítomného okamžiku. Kdybych to měla uchopit hodně z nadhledu, je každý partner, se kterým se setkáte vašim pomyslným dvojplamenem. Je vaší druhou půlkou, vašim odrazem. A pokud v sobě budete mít vlastnické energie, energie chtění a pocitu nenaplnění, nebo nezasloužím si. Pak bude vaše partnersttví toto odrážet.
Skutečně šťastní můžete být ve vztahu, až budete skutečně šťastní bez něj. Případně až si dovolíte být svobodní ve vztahu stávajícím. Je ale nutné být velmi k sobě pravdivým a otevřít se pravdě o sobě.
Věřte, že nové vztahy jsou velmi založeny na svobodě. Jsou velice odlišné od vztahů, na které jsme byli zvyklí. V těchto vztazích jsou zrcadlení velmi silná a hluboká. Každý z partnerů je veden k tomu, aby dokázal žít sám za sebe a se sebou. Rovina svobody je tak veliká, že mnoho těchto vztahů nemusí fungovat v rovině společného soužití. Jde o velmi vědomý vztah, kdy každý z nich si uvědomuje, že hlavním důvodem toho, proč jsou zde, je plné probuzení sebe sama a naplnění svého poslání.
A tak toužíte-li být šťastní, hledejte ve stávajícím vztahu, kdo skutečně jste. Uzdravte v sobě a proměňte všechny iluze a pozorujte, co se bude dít. Vesmír Vám ukáže cestu dále. A přijde-li další partner, nebuďte v očekávání, že jsem konečně potakal toho pravého, svůj dvojplamen. Není to vůbec důležité. Potkáte vždycky toho pravého, vždycky toho, koho máte. Využijte toho na plno a opět se od něj učte a poznávejte své nitro skrze něj. A dovolte si prostřednictvím vztahů vyrůst. Sloupnout vrstvy, které je potřeba pustit, aby skrze vaše uvědomění a jejich odstranění mohlo ve vašem životě ožít Vaše pravé a celistvé Já. To, které je svobodné, nelpí, neočekává, nehledá vně, to co mu uvnitř chybí, protože ví, že venku to najít nelze.
A tak se učte vidět v každém, koho ve svém životě máte toho pravého a pokud tam partner není, zeptejte se, proč tam není, ač uvnitř sebe po něm toužíte. Není-li tam, pak vám to, co je vně opět odráží to, co máte uvnitř. Otevřete se pravdě o sobě, dovolte si ji uzřít a najdete ji.
Vesmír celou svou nekonečnou láskou touží, abyste byli šťastní.
Jen pamatujte, že pokud neuspějete v prvním ročníku, nemůžete jít do druhého a ani tam nebudete nakukovat, protože tomu nebude možné porozumět. Hezky krůček po krůčku, s trpělivostí studenta ročníku prvního, s pozorností nasměrovanou na to, kde právě jsem. S láskou k sobě a s radostí a vděčností za vše, co ve svém životě právě nyní mám. Je v něm úplně vše, co potřebuji. Nic navíc a ani v něm nic nechybí.
Vše je v danou chvíli dokonalé takové, jaké to je, protože takto jsem si to stvořil/a a pokud to takto nechci, mohu to celé proměnit. Ale bez boje a s láskou, s přijetím celého mého stávajícího stvoření.
Protože v momentě až přijmu to, co je, začne se můj život proměňovat a já s tím.
A tak milujte všechny, které právě nyní máte a děkujte, jim za to, čím jsou, protože oni jsou vy. A přeci se nebudete na sebe a na svůj výtvor zlobit.
Poděkujte mu a hrajte si s ním, proměňujte, tvarujte, pouštějte, přijímejte a vytvářejte.
Jste Tvůrcem všeho, co máte a děkujte za to, že vás to učit vidět.
S láskou a požehnáním na každičký váš krok.
Samaya