Dokonalý domácí chlebík bez hnětení
Moji milí,
nedá mi to a přikládám recept na opravdu skvělý a velice jednoduchý domácí chleba. Po tom co Janička-Šalvějka začala tvořit, hledat, pátrat a testovat, je tento opravdu na jedničku s hvězdičkou.
Vydrží dlouho čerstvý, je měkkounký a úúúžasně křupavý.
Zkoušela jsem také z chlebové žitné v poměru 2/3 žitné a 1/3 hladké a je skvělý, takže mohu doporučit.
Pro ty, kdo by rádi větší chleba, dělala jsem z 1 kg mouky, k tomu 0,75l vlažné vody a jedna celá kostka droždí.
Můžete přidat 3 lžičky kmínu a 3 lžičky soli na toto větší množství.
Takže přeji pochutnáníčko, úspěšné tvoření a mňam...dobrou chuť :o)).
S láskou a díky
Vlaďka
Jsem v kuchyni a cucám si puchýř na popálené ruce. Místností se line sladká vůně roztaveného linolea, všude na zemi je bílý poprašek z mouky a vedle trouby se válí napůl zuhelnatělá utěrka. Právě jsem dopekl chleba.
Tlupa v čele s 1R, RACH & A.J. si může podat ruce v oblaku žitné mouky. Cuketka konečně uchlebněn!!! ;)
Chleba bez hnětení (ála NYTimes)
Svůj první (neúspěšný) pokus o domácí chleba jsem provedl loni v zimě. Inspirovala mě mánie, která se rozeběhla okolo šíleně jednoduchého receptu na tzv. No-Knead Bread z NY Times (NYT můžou k přečtení vyžadovat registraci zdarma).
Finta receptu spočívá ve vysoce hydratovaném těstě, které se nehněte a místo toho se nechá dlooouuuuzeee vykynout. Peče se v litinové nádobě. Hodně podobný recept tady psal do diskuze i A.J., liší se jen v drobnostech.
Výsledkem je bílý chléb s krásně křupavou a zvrásněnou kůrkou a dokonale vláčnou střídkou s pěknými očky. Recipé je prý tak snadné, že ho s klidem zvládne i šestileté dítě (pan C. samozřejmě až napotřetí!!! ;)))
A jestli vládnete alespoň rudimentální angličtinou, nic vám nebrání zkouknout originální video, u kterého to vše začalo:
Vypadá to až nechutně jednoduše, že jo?
Recept v češtin
Při dobrém hospodaření s časem, zabere celý postup cca 20 minut čistého času. Z toho 10 minut připadá na závěrečný poslech křupání chlebové kůrky.
Nákup je skutečně prostý:
- 3 hrnky hladké mouky + mouka na poprašování (dodržuji americkou objemovou jednotku cup, hmotnostní převody nejsou přesné a ty objemové na 236,6 ml mi přijdou nešikovné)
- 1/4 lžičky instantního droždí
- 1 a 1/4 lžičky soli
- 1,5 hrnku vody (tj. mouka s vodou v poměru 2:1)
- kukuřičný šrot nebo pšeničné otruby na posyp (pokud překládám cornmeal a wheat bran správně, přežil jsem bez použití obojího ;)
- litinový hrnec s pokličkou!
Postup (tak, jak se mi dařilo):
- do nádoby na kynutí nasypte mouku, droždí, sůl a promíchejte
- přilijte vodu a promíchejte
- vzniknuvší vlhký chuchvalec přikryjte potr-fólií a nechte v klidu a teple (+/- 21 st. C) kynout 12 - 18 hodin
- poprašte si pracovní desku, seškrábněte na ní těsto a zaprašte moukou
- párkrát placku přeložte přes sebe, nechte spočnout 15 minut
- zkuste ji vyformovat do koule a dejte odpočinout na další dvě hodiny mezi dvě dobře pomoučené utěrky (má se to dávat přeloženou stranou dolů, já to skoro vždy domotám a nic se nestalo)
- jestliže máte otruby nebo šrot, tak teď je ta správná chvíle
- půlhodiny před koncem odpočinku si rozehřejte troubu na 230 st. s litináčem uvnitř
- rychlým chvatem těsto šoupněte to rozpáleného litinového hrnce, přiklopte pokličkou a dejte do trouby
- zakryté pečte cca 30 minut
- po odkrytí pečte cca 15-30 minut, dle požadované barvy kůrky (mě stačilo 20)
- nechte vychladnou, přitom se kochejte křupinkáním chladnoucí kůrky, je to božský zvuk! ;)
Koukám, že to vyšlo na dvanáct polopatických bodů. V zásadě ale popisují prostoduchou cestu Mischingu-Kühning-Gaučink-Peking. V případě nejasnosti, jukněte na video. Mé předchozí neúspěšné pokusy pramenily v prvním případě (zuhelnatělý spodek) v překročení teploty pečení o cca milion stupňů. A to jen odvážně spekuluji, stále totiž zarytě peču bez znalosti teploty. V druhém případě (placatější tvar, malé bubliny) jsem zase nechal těsto kynout 28 hodin! ;)
Finální výsledek mého posledního pokusu však předčil veškerá moje pekařská očekávání. Mazlík, který vykutálel z trouby byl k zulíbání!!! Voňavý, křupavý, vláčný uvnitř, chutný, netoxický, bez stop uhelnatění - no zkrátka jedlý! A můj!!!
Úžásné! Naposledy jsem měl stejnou radost, když jsem sjel celou Evropskou na kole v noci bez řídítek… ;) Schválně si to zkuste!