Přiznejte si pravdu o sobě

Asi nejcennější záležitostí na cestě ke změně svého života, je uvědomění si, kdo vlastně jsem. Tato slova zní jako velkolepý čin, jako něco, co je velmi těžké. Nicméně, zkuste to nevnímat jako celistvý obraz a finální verdikt, či odpověď na otáku: "Kdo vlastně jsem?". Ale hledejte v sobě krůček po krůčku. Skládejte střípky sebepoznání a ty vám s radostí jednoho dne odkryjí vaši pravou podstatu.

Je tedy potřeba začít od maličkostí a ty jsou ve vašem životě vyjevovány v každičkém okamžiku. A tím nejmocnějším "odhalovačem" je každý, koho máte vedle sebe, nebo se s ním jen setkáte. Vždy, když se ve vašem živote odehraje něco i sebeméně nepříjemného, je to vždy k tomu, aby jste si uvědomili sami sebe. Vaše energetické pole vytvořilo tuto situaci, za účelem uvědomění si vlastních niterných disbalancí. Tedy něčeho, co si máte o sobě uvědomit.

Uvedu příklad. Máte-li ve své blízkosti někoho, kdo je přílišný extrovert, nemá omezení a chová se tak, že vás to rozčiluje a dokonce se za něho stydíte. Pak vám jen ukazuje, co ve vás je v nerovnováze. Stačí si když se zeptáte sami sebe, co vám na jeho chování vadí a s tím pak pracujte. Může to být kupříkladu to, že si říká, co chce a nebere ohledy na druhé. Pak se zeptejte sami sebe, kde přespříliš berete ohledy na druhé a nebo naopak neberete. Kde jste přespříliš svázaní a bojácní se projevit nebo, kde naopak přespříliš prosazujete sami sebe. Stačí když si zpočátku uvědomíte alespoň jednu stranu. To znamená, že začnete pracovat s tím, že jste někde příliš introvertní a stydíte se za sebe a své projevy. Když je tato strana uchopena automaticky vyrovnává také opačnou stranu.

Snažte se tedy vnímat své okolí jako zdroj informací o vás samotných. Protože nikdo není ve vašem "světě" náhodou. Byl přitáhnut na vaše vnitřní nastavení. Vstoupil do vašeho života jako učitel a zrcadlo k uvědomění si "kdo jsem".

A proto je právě tento náhled, tohle vnímání dějů okolo vás, důležitou součáastí ke změně vašich životů. Je zde jako prostředník k tomu, aby jste tyto energetické síly s radostí vítali, ať už jsou jakkoliv nepříjemné. A když se vám to nepodaří v danou chvíli, vůbec to nevadí.Až odezní emoční náboj, usedněte v klidu sebe sama a ptejte se, co vám to mělo říct.

Tu nejzásadnější roli v tomto procesu sebepoznání hraje PRAVDA. Ochota pravdivě pojmenovat tu část sebe sama, která je mi prostřednictvím druhých předkládána. Je to o veliké odvaze, přiznat si, kdo skutečně jsem. Ať už sobec, nebo ten, kdo nenávidí, nebo se jen chce litovat. Je potřeba notnou dávku odvahy k tomu, abych si přiznal své závislosti, nebo lži, které si namlouvám.

Ať už tyto lži o nás byly přejaty od rodičů, učitelů a nebo okolí, děje se tak, také prostřednictím sebevzdělávacích knih. Mnohdy máme pocit, že tak, jak je to v knize napsáno, je právě to pravé pro mne a má to tak být. Prosím pamatujte, že knihy psali lidé. Osoby, které tak jako vy jsou součástí sebehledání a tudíž jsou na cestě, jako každý z nás. A to, co platilo pro něj, nemusí vůbec zapadat do vaší cesty.Navíc, co platilo včera, dnes nemusí vůbec platit, natož fungovat.

Nemálo lidí se upíná na vzory z minulosti a na sdílení z různých starodávných zdrojů. Nicméně i zdebuďte stále naladěni na své srdce a uchovejte si svou cestu. Mnohé z toho, co je psáno je zkresleno a častokráte není založeno na pravdě. A tak neobracejte svůj pohled přespříliš k jiným vzorům, ať už minulým, či současným. Vnímejte, že vaše cesta je jenom vaše a je absolutním originálem. Nenapodobujte nikoho, neuctívejte nikoho. Protože za tím vším je opět proud informací o vás. O vaší nesvobodě a nedůvěře v sebe sama.

A tak nepopírejte své touhy, své potřeby. Neodmítejte volání svého srdce a nezakazujte si nic z toho, po čem skutečně prahne vaše vnitřní božské Já. Neodmítejte své tělo, svou sexualitu, protože ta hraje velikou roli v rovnováze vašeho bytí. Nepotlačujte cokoliv, co by jste rádi. Vše, po čem toužíte, není náhoda. Dokud touhy nejsou naplněny, budou vás vnitřně spoutávat. Dovolte si je, ochutnejte je a až je poznáte, prožijete, jedině potomskutečně budete vědět, zda je to, či ono, pro vás to pravé. Dokud to nezažijete, bude to jen vnější informace, chabý závan, nebude to život.

Stává se vám někdy, že máte potřebu hodnotit druhého. Ať už ve smyslu, že dělá něco dobře, nebo špatně, či, že by to měl dělat jinak? Pokud ano, zeptejte si sami sebe, co mu závidíte, co vám ve skutečnosti na něm vadí? A buďte opravdoví, skutečně pravdiví ve své odpovědi. A nahlédněte do hloubi sebe sama, proč stále máte potřebu přespříliš usměrňovat druhé, nebo je jakkoliv hodnotit. Odpovědí může být mnoho. Mohou tam být staré programy z dětství, kdy vás neustále usměrňovali. Může tam být vaše závislost na tom druhém člověku a potřeba ho ochraňovat. Nebo to může být jen způsob jak odvést pozornost od sebe a zase jen žít prostřednictvím druhých lidí.

Pokud ve vás potřeba hodnocení je, neodsuzujte se za to, že existuje. Od toho zde není. Z hluboka se nadechněte a řekněte si: "Skvělé, wow...i tohle jsem já...díky, díky...další kousek odhalen." A poděkujte si. Jinak by jste opět uvízli v kruhu odsudků. A jediná cesta jak z něho ven, je přestat odsuzovat sebe.Poté se začně vytrácet potřeba soudit druhé.

Vždy začněte u sebe a buďte pravdiví, odvážní a maximálně pravdiví. K tomu, aby jste byli šťastní potřebujete ohromnou dávku statečnosti. Člověk, který ji nemá (nebo přesněji řečeno má z ní strach) zůstane ve starých mechanizmech tak dlouho, dokud si nedovolí překročit své vlastní stíny.Překročit je, znamená jít jím vstříct a s otevřenýma očima.

A tak vám přeji, aby jste si uvědomili svou moc, aby jste rozsvítili svůj solar plexus a v jeho světle a s narovnanými zády vykročili vstříc pravdě, kterou vy jste.

S láskou a úctou.

Vlaďka