SVOBODA

Krásný den vám všem,

usedám ke psaní a přináším malé osobní sdělení.

Letošní léto zdá se býti poněkud nekompromisním a tlačí nás nemalou měrou ke změnám s velkým "Z".

Přináším tedy své vlastní postřehy, které bych nazvala "odstřiháváním koulí u nohou" :o).

A jak jinak, než svých vlastních.

Za svůj život jsme nasbírali mnoho přesvědčení a nemálo lží a přijali je za dogma a za pravdivá.

V tyto měsíce nás ale okolnosti velmi pobízeji, abychom vystoupili z tohoto starého vlaku a dali si konečně svobodu.

Vždy jsme měli pocit, že musíme obětovat sami sebe "ku prospěchu" druhých.

Ovšem určitě cítíte, že tohle vůbec nefunguje, nebo rychle fungovat přestává. A už samotná pozice oběti nás motá do provazů a nedovouje nám být sebou samým.

Uzrává čas dovolit sobě žít svůj vlastní život a to tím, že dovolíme druhým, aby žili zase ten svůj.

Máme tendence neustále brát ohledy na druhé, žijeme s pocity, že nás potřebují a co by si bez nás počali.

Jsme uvězněni v závislostech a dáváme svou energii tam, kde nepatří a v konečném důsledku ji tam není vůbec potřeba.

Máme pocit, že musím dýchat za své děti a umetat jim cestičku a tím nemalou měrou nakládáme zodpovědnost za jejich vlastní život na sebe. Ale to nám nepatří. Tato "služba" ubližuje oběma stranám. Bere sílu rodičům a víru dětí v sebe sama.

A tak odstřihněte pouta ke svým dětem, tam, kde máte aspoň trochu odvahy. Věřte jim, předejte jim jejich život do jejich rukou a nechejte si jen to, co je nezbytně nutné. Důvěřujte sobě i jim. Mějte úctu k jejich moudrosti a síle a dovolte jim, aby občas upadli. Jedině tak mohou sílit a růst. Učte se srkze své děti být svobodnými. Nedovolte pocitu "nejsem dost dobrá/ý", aby ve vás uzrál, pokud větším dětem např. nenachystáte svačinu. Dovolte jim, aby měli dobrý pocit ze sebe sama tím, že si to vyzkouší a uvidí, že to zvládnou. Probudí v sobě víru v sebe a vám zůstane energie a čas pro sebe. Udělejte si seznam toho, co děláte zbytečně a jen ze zvyku. A poté propusťte to, co není potřeba a s láskou tyto činnosti předejte tomu, komu skutečně přináleží.

Tohle se netýká jen vztahů rodiče a malé děti, ale také vy a vaši rodiče. Vy a kolegové v práci, vy a podřízení, či nadřízení a samozřejmě vy a vaši partneři.

Naučte se krůček po krůčku uvolňovat, to co není vaše, to, co jste si v přesvědčení, že to jinak nejde nebo z "dobré vůle" na seba naložili. Nechali jste si dobrovolně uvázat k noze a vláčíte to svým životem.

Nakoukněte na příčinu toho všeho. Proč nesete více, než musíte? Proč se bojíte říct "ne"? Že vás někdo odsoudí, že vás nebudou mír rádi? Že klesnete sami před sebou a budete mít pocit nízké hodnoty, nebo nebudete užiteční?

Požádejte své Božství, aby vám pomohlo osvobodit se, odhodit břemena, která vám brání být sami sebou, která vám brání být svobodnými a šťastnými. A poté vnímejte své okolí, vnímejte, co vám ukazuje. Ukazuje vám vás samotné. Jen je potřeba na vše nahlédnout ze správného úhlu a najít rovinu, kterou vám druzí ukazují.

Mé děti jsou pohodlné (zlobí vás to?).......Zeptejte se sami sebe, kde jste pohodlní a co se vám nechce..a proč? Kde cítíte znechucení a odpor?

Jsem v práci a mé kolegy nebo podřízené práce nebaví (zlobí vás to?)....Co vás samotné nebaví, kde jste bez chuti a šťávy?

Máte kolem sebe lidi, kteří se bez vás neobejdou (tíží vás to?)...Nahlédněte na své vlastní závislosti.

Máte finanční problémy, problémy s prací? (trápíte se)...Rozkryjte v sobě vaš postoj k financím, nahlédněte na svůj postoj k práci....atd, atd.

...hrejte si s tím. Neztrácejte se v tom, ale skládejte puzzlíky sebe sama. S lehkostí a radostí.

Buďte k sobě pravdiví, hodně upřímní a nebojte se podívat skutečnosti do očí.

Jen tohle samotné rozkrytí pravdy v sobě dá děje velmi do pohybu.

Uvědomte si, co je potřeba učinit, udělejte odvážné kroky a věřte si.

A nezapomeňte se předtím s láskou k sobě pohladit. Statečně narovnejte ramena, usmějte se na sebe do zrcadla a vyjděte vstříc činům a životu.

Nebojte se žít nebezpečně a ochutnávejte život. Odstřihněte koule u noh a vykročte.

Pokud zůstanete stát na místě, nebudete vědět, co za tou zatáčkou skutečně je.

Život je tady k žití, k poznávání a k růstu. K tomu, abychom našli odvahu být tím, kým opravdu jsme.

Sami sebou!

S láskou, objetím a přáním víry v sebe, ve své vedení a vlastní moudrost

Vlaďka