Školní psycholog, logopedka nebo družinářka. Slibované navyšování mezd se mělo týkat všech pedagogických pracovníků. Jenže pozměňovací návrh vládnoucí koalice, který jim má zákonem garantovat 130 procent průměrné mzdy, počítá pouze s učiteli. "Došlo k dohodě mezi ministerstvem financí a ministerstvem školství v rámci hledání úspor," prozradila členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS).
To ale ve školách vzbudilo pořádný rozruch. "Nesouhlasím se změnou zákona o pedagogických pracovnících. Diskriminuje vychovatele, logopedy, školní psychology, asistenty," zlobí se vychovatelka ve školní družině Marie Vávrová.
Stejně tak svůj nesouhlas projevují ředitelé škol i samotní učitelé. Své kolegy totiž vnímají jako sobě rovné. "Musím říct, že na to [učitelé] reagují bez velkého nadšení. Ba právě naopak. Protože ta situace není dobrá. Dochází tam k rozdělení pedagogických sborů na učitele a ty ostatní," vyjádřil se prezident Asociace ředitelů základních škol ČR Luboš Zajíc.
[chooze:article;value:479671]
"Učitel je pouze jedním ze skupiny pedagogických pracovníků. Nikoliv jedinou. Jedná se o poslanecký návrh, který neprošel standardním připomínkovým kolečkem a myslím si, že je šitý velmi rychlou horkou jehlou,"říká Petr Kořenek z Asociace vychovatelů školských zařízení.
"Ano, samozřejmě učitelé jsou důležití, ale bez těch ostatních spolupracovníků ve škole by se neobešli. Připravuje se návrh zákona o pedagogických pracovnících a návrh školského zákona, kde by měla být garantovaná výše platů pedagogickým pracovníkům dokonce na úrovni 140 procent," prozradila opoziční poslankyně Jana Berkovcová (ANO).
V roce 2022 byla průměrná nominální mzda zhruba 43 tisíc korun. Pokud by už tehdy zákon platil, učitel by mohl dostat něco okolo 56 tisíc. Ne každý by ale na 130 procent průměrné mzdy dosáhl. Konečné slovo by měl totiž ředitel, který by případně mohl někomu ubrat, aby zas jinému přidal.