Střední školy v Česku nabízí buď odborné, nebo všeobecné vzdělávání. Druhé z nich se dnes týká 30 procent středoškoláků. Evropský průměr je přitom přes 50 procent.
Česko tak patří k zemím s nejnižším podílem studentů všeobecného vzdělávání. Řada odborníků přitom upozorňuje, že výhoda takového studia roste a do budoucna můžou být absolventi na pracovním trhu upřednostňovaní. "Určitě by se trh obohatil o desítky tisíc lidí," tvrdí ekonom Štěpán Křeček.
S rozšířením všeobecného vzdělávání počítá i připravovaný návrh, konkrétně v povinných dvou letech na středních školách. "Bude mít vliv například na nástup lidí do pracovního procesu, ale třeba se i odstraní přestárlí maturanti, kdy nám 19letí, 20letí lidé maturují a mají osobní životy," vysvětluje poslankyně Zajíčková.
[chooze:article;value:493770]
Pokud by studenti chtěli maturitní zkoušku, museli by absolvovat další dva roky na střední škole. K maturitě by tak šli v 18 letech. Pro rozšíření všeobecného vzdělávání žáků by byli i někteří rektoři. "Spíše se soustředit na to, co vyučujeme, jak vyučujeme. Měla by se změnit i skladba a intenzita na základních a středních školách,"říká rektor Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš.
"Samozřejmě pracujeme na revizi rámcových vzdělávacích programů. Měli bychom redukovat učivo, klást větší akcent na aplikaci těch poznatků, které děti mají, a vyučovat trošku víc v kontextu," vyjádřil se ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Návrh reformy školství chtějí poslanci řešit ještě v tomto funkčním období.