Jak připomněl ústavní právník Jan Wintr, český prezident má pravomoci podle článku 62 a 63 Ústavy ČR. Právě na ni slibuje, že bude svoji funkci řádně plnit. Za posledních 30 let se prezidentské pravomoci změnily pouze jednou, a to v roce 2012. Tehdy se rozhodlo o přímé volbě.
Absolutní pravomoci
Některé pravomoci prezidenta jsou absolutní. To znamená, že o nich rozhoduje sám. Jedná se zejména o jmenování vlády a jejích členů včetně premiéra. V určitých případech může rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Dále jmenuje předsedy a místopředsedy Ústavního soudu.
[chooze:article;value:493836]
Může také vrátit zákon zpět do Parlamentu ČR. Jeho veto ale může být přehlasováno 101 poslanci. V neposlední řadě vybírá a jmenuje všech sedm členů bankovní rady České národní banky (ČNB), což někteří odborníci kritizují.
"Z mého pohledu to nedává smysl bez kontrasignace nebo souhlasu některé z parlamentních komor. Jsou situace, ve kterých dáváme prezidentovi větší váhu, než by si z hlediska ústavního systému zasloužil," myslí si politolog Lukáš Jelínek.
Další pravomoci
Další pravomoci pak vyžadují spolupodpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Patří mezi ně například jmenování soudců, velvyslanců či generálů nebo vyhlašování voleb.
[chooze:article;value:493249]
Zvláštní pravomocí je udělení milosti nebo amnestie. Prominout nebo snížit trest může prezident komukoliv. Této pravomoci během svých funkčních období využili všichni dosavadní polistopadoví prezidenti.
Zbavení funkce
Své funkce může být prezident zbaven pouze v případě, pokud ji není schopný vykonávat. "Může to být například z důvodu nemoci, dlouhodobého pobytu v zahraničí, únosu či jiné mimořádné situace," vysvětlil Wintr.
K tomuto kroku se schylovalo pouze během funkčního období Miloše Zemana, a to kvůli jeho hospitalizaci a dlouhodobě špatnému zdravotnímu stavu. Pokud by byl prezident zbaven funkce, jeho pravomoci by přešly na premiéra a předsedu Poslanecké sněmovny.
[chooze:article;value:493647]
Kontrolní mechanismy
Pokud prezident překračuje své pravomoci, existuje zde ústavní žaloba, kterou může podat pouze Senát. Historicky této situaci čelili dva prezidenti. Prvním byl Václav Klaus poté, co vydal kontroverzní amnestii. Podruhé se týkala Miloše Zemana, který odmítal jmenovat ministry navržené premiérem či mu nechtěl vyhovět v odvolání člena vlády.
Překračování pravomocí ale podle odborníků nebylo doménou jen Zemana. Tendenci k tomu podle Jelínka měli všichni polistopadoví prezidenti, a to včetně Václava Havla. "Často se snažil zasahovat Parlamentu nebo vládě do jejich chodu. Vždy ho ale motivovala snaha pomoci, proto ty kroky asi nebyly přijímané tak kontroverzně,"řekl Jelínek.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny ukázala slib Petra Pavla, sklidila za něj kritiku: