Co nás nyní dohnalo?

Milí zlatí,

copak se to nyní děje? Co nás v tyto dny chytilo a zdá se, že docela nekompromisně? Co je tím, co na nás volá a zdá se, že dává o sobě velice vědět?

Je to vše, co jsme kdy odmítali. Vše, co jsme považovali za nesprávné, potlačili a odsoudili. Každá část nás samých, která byla popřena je vytlačována k vašemu zraku. Křičí ze všech stran a chce být už konečně přijata, milována, akceptována a objata. A to plně a z celého srdce.

Pokud jste kdy popírali tu část, která chtěla vydechnout a odpočívat a vy jste si to zakázali, pak cítíte únavu a jste vyčerpaní. Pokud jste si zakazovali upřímnost a pravdu, pak vše bouchá a vyplouvá ven. Prostě už to ven musí.

Jste-li z těch, kteří viděli cestu k osvícení v tom, že budou jen láskou a odmítali a potlačovali svou "temnou"část, pak je tady se vším všudy a vystrkuje růžky z každého kouta.

Jste-li z těch kteří odmítali pomoc, jste nuceni ji nyní vyhledat. Jste-li ti, kteří odmítali sebe, máte pocit odporu ke všemu, co se nyní ve vás a okolo vás děje.

Máte-li pocit, že si nezasloužíte lásku, jste opouštěni, nebo se ve vztahu objeví silný pocit osamocení a vzdálenosti s partnerem.

Pokud jste si zakazovali něco nezdravého, máte nutkání se přejíst. Pokud jste si zakazovali utrácet, máte potřebu bláznivě nakupovat. Pokud jste odmítali sexualitu a považovali ji za nesprávnou, či nečistou, o to více se ozývá jako téma k přijetí. A tak dále a tak dále.

Nechte vše, co nyní ve vás a okolo vás vytváří pocity zmatku, ať proběhně a dovolte těmto dějům ožít a konečně je bez odsuzování prožíjte-přijměte je. Vše potlačené se řítí ven a je uvolňováno, aby jste spatřili všechny své aspekty a objali je. Obejměte situace, obejměte tyto pocity zmatku, obějměte svoje strachy. Poděkujte jim a dejte jim svou lásku jako malému dítku. Tolik po tom touží. Potřebují ji. Patří k vám a jsou vámi. Nechejte vše jen probíhat, nebraňte se, nevzdorujte a bez sebeodsuzování to jen prožijte.

Neznamená to, že musíte něčemu propadnout, ale neodsuzujte to a uvnitř se s tím srovnejte. Přijměte své "zvířecí"části. Patří k vám, není na nich nic k odsouzení, naopak. Jsou mnohem přirozenější, než hrané sebeovládání. Nepotlačujte nic, čím jste. Pak to nad vámi nebude mít moc. Dovolte si s odvahou milovat vše, co k vám patří. Nebojte se žít nebezpečně. Zpřetrhejte řetězy svých dogmat a omezení.

Zapomeňte na to, že je něco špatně, že se něco nedělá a nesmí. Celý život nám bylo předkládáno, že je správně tohle a tamto. Že pokud děláš tohle, nejsi dost duchovní, nejsi dost v lásce. To je ale lež. Lež ega a mysli.

Jsme svobodní a můžeme vše. Přišli jsme zde poznávat a učit se. Přišli jsme ochutnat život, emoce, tělo a vše, co k životu patří. Pocitů chyb, sebepopírání a sebeodsuzování bylo za celý život více, než dost. Je na čase roztáhnout křídla a dovolit si žít a milovat.

Milovat svou únavu, svou zlost, svůj smutek, svou úzkost, svoji bláznivost a spontánnost. Milovat své tělo, svou sexualitu, své přejídání se, své smutky, svou divokost, své nemoci a vše, co v životě máte.

Milovat, znamená přijmout vše, co se děje bez odsudků, pocitů odporu a zlosti. Být v naladění na pocit: "Je jak je". "Je jaký je". Nebo krásná věta, která zní: "Nechme blbci právo býti blbcem".

A to je svoboda. Osvobození se od pocitu, že je něco špatně, že jsem špatný, nebo špatná, nebo, že snad něco, co se děje, je v nepořádku.

Vše co vám do života přichází je v danou chvíli dokonalým stvořením, je tou nejúžasnější kombinaci k tomu, aby jste si uvědmili to, co máte. Aby jste uzřeli ve všem, co se odehrává, sami sebe, to čím jste a co k vám patří.

A to s láskou objali, zahalili proudem světla, přivinuli k sobě a řekli: "Miluji tě".

Pamatujte, že mysl je žebračka, pořád něco chce, pořád o něco prosí a škemrá. Udělá vše pro to, aby vás zaměstnala, aby z vás udělala oběť, chudáka a člověka nehodného lásky a svobody.

Stále chce více a více a nemůže být nikdy uspokojena. Stále chce pomáhat, dělá ze sebe mučedníka, hraje si na nepostradatelnou, má pocit, že stále něco musí. Neposlouchejte ji. Nechte ji být, nechejte ji, ať si povídá. Mysl je přirozeně neklidná, ale na vás je, aby jste ji přestali poslouchat. Jste jediný, kdo je schopen ji nevěnovat pozornost. Jste jediný, kdo z ní dokáže vystoupit. Nikdo to za vás neudělá.

Naučte se ztišit se, vnímat jen nádech a výdech, nic víc. Nechejte myšlenky ať pobíhají, neúčastněte se jejich boje, nechejte je být. Naučte se být tichými. Dovolte si v lásce k sobě udělat si každý den čas na klid, na meditaci na ztišení sebe sama. Tak, aby se mysl stala skvělým sluhou a sestoupila z trůnu panování a ovládání vašeho života.

Neodmítejte ji, milujte ji, ale vemte si její žezlo zpět do svých rukou a věnujte ho srdci.

Dejte na první post svou existenci, poté srdce a mysl přesuňte na pozici bronzovou. Tam je její pravé místo, z této úrovně je skvělým a dokonalým sluhou. Dopřejte ji klid, ticho a odpočinek, pak vám dá nespočet darů, bude svěží a bude z této trojice dokonalý tým.

Stanete se živými, orchestr začne hrát, budete naplněni štěstím a váš život dostane křídla.

Nasměrujte svou pozornost do sebe, nečekejte, že to za vás bude vykonáno někým jiným. Andělé a Vesmírné energie jsou podporou, ale nemohou za vás udělat vaše kroky. Vy jste těmi, kteří musí konat, nebát se žít a zakoušet vše, co vám život k nohám snáší. Jste jediným, kdo může najít sebe sama, své pravé Já.

Vy jste tvůrcem svého života, vy jste těmi, kteří ho dokáží změnit k nepoznání.

A absolutně.

S láskou, požehnáním a objetím.

Vlaďka