Před pár týdny skončily prezidentské volby a Češi teď mají přes rok volna, než znovu zamíří k volebním urnám. Už příští rok některé Čechy čekají hned tři (respektive čtyři) hlasování. V roce 2024 se totiž bude volit do Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev i do třetiny Senátu (ve dvou kolech). Je přitom možné, že půjde o jedny z posledních voleb podle starého systému.
Vláda Petra Fialy (ODS) chce totiž připravit výraznou změnu pravidel voleb. Největší novinkou má být ubrání jednoho volebního dne. Nově by se podle plánu ministerstva volilo jen v pátek. Zatímco jeden volební den je ve světě běžná záležitost, tak páteční termín je rarita. V Evropě totiž jasně dominují volby v neděli. Výjimkou jsou například Britové, kteří volí ve čtvrtek, a Norové, kteří volí v pondělí. V pátek volí jen Irové.
Proč pátek?
Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana (STAN) volbu pátku zdůvodňuje dost nejasně. "Nám se jevil pátek jako nejvhodnější," uvádí úřad v dokumentu zveřejněném na svých stránkách. "Voliči stihnou odvolit před odjezdem na víkend a také členové komisí budou mít celý víkend pro sebe," pokračuje vysvětlování ministerstva. Úřad ovšem neuvedl, zda rozhodl na základě nějakých dat, nebo jen svého pocitu. Připouští ovšem možnou debatu v Poslanecké sněmovně.
[chooze:article;value:491275]
Páteční termín ovšem kritizuje například politolog Lukáš Jelínek. "Vůbec netuším, proč ministerstvo vnitra napadl tento den. Jestli jen odstranili sobotu a zůstal jim pátek, nebo jestli mají hlubší analýzy,"řekl politolog pro TN.cz. "V pátek zrovna většina lidí kombinuje svůj pracovní a soukromý život. Volný prostor jít k volbám tam je ještě menší než jakýkoliv jiný den," myslí si Jelínek. On sám by ponechal dvoudenní volby, ale proti jednodenním v zásadě nic nemá. "Kdyby se ale mělo přistoupit k jednodenním, tak bych se přimlouval za nahrazení pátku nejlépe nedělí," dodal.
[chooze:poll;value:9a12e3e9b19a656db7306176ae74a734098c2c59;layout:tn_nova]
Kritici se také obávají, že kvůli ubrání jednoho dne hrozí nižší volební účast, čemuž se ale vláda brání. Vysvětluje to tak, že voliči budou moci nově volit o hodinu déle než doposud. Volby by měly začínat už v 7 hodin ráno a končit ve 22 hodin, což by ovšem zase byla komplikace pro řadu škol. Právě ve školních budovách je totiž spousta volebních místností. Děti by tak podle ministerstva kvůli volbám mohly získat den volna. "Ředitelé škol budou moci kvůli volbám vyhlásit volný den. Žáci budou moci jít rovněž třeba na exkurzi, výlet nebo do divadla," představuje si úřad.
Změna u volby prezidenta
Rakušanův úřad chystá i změnu, která se dotkne volby dalšího prezidenta. Jde o zjednodušení hlasovacích lístků pro volbu prezidenta a do Senátu. "Všichni kandidáti budou uvedeni na jednom lístku a volič vyznačí svou volbu tím, že zakřížkuje kandidáta ve čtverečku před jeho jménem," popsal úřad. "Důvody této změny jsou jak ekonomické, tak ekologické. Vše bude navíc přehlednější než současné listování sadou lístků," vysvětlilo ministerstvo.
[chooze:article;value:491266]
Změnit se má také získávání voličských průkazů. Žádat o něj budou lidé nově moci na kterémkoli obecním nebo zastupitelském úřadu bez ohledu na místo svého trvalého bydliště. Na nejbližším úřadě si jej také budou moci vyzvednout.
Návrh také stanovuje pevný termín voleb do zastupitelstev obcí, krajů a do Senátu v prvním celém říjnovém týdnu. Datum, od kterého by uvedené změny měly platit, je stanoveno na 1. ledna 2026. První volby dle nového systému by tak mohly být ty do obecních zastupitelstev a do Senátu. Změna ale musí projít Poslaneckou sněmovnou, Senátem a prezidentským úřadem.
Vláda také dlouhodobě mluví o možnosti zavedení korespondenční volby. Senát už normu, která by krajanům v cizině umožnila volit na dálku, schválil v říjnu 2021. Poslanci ji ale dosud na program schůze nezařadili.
Vláda hledá různé způsoby, jak ušetřit. Podívejte se na některé návrhy: