Nejčastějšími nemocemi z povolání jsou syndrom karpálního tunelu a v poslední době i covid-19. Těžké poškození bederní páteře zařadil Státní zdravotní ústav (SZÚ) na seznam nemocí z povolání až letos. Například na Slovensku je na něm už od roku 2004.
"V ČR byl zájem tuto položku zařadit na seznam nemocí z povolání už dříve, ale dříve se to neprosadilo,"říká vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu Vladimíra Lipšová.
[chooze:article;value:490723]
Prvním signálem je bolest v bederní oblasti, která se postupně může šířit i do končetin. Podle odborníků nemoc postihuje především zaměstnance, kteří se fyzicky přetěžují. "Hodně často je to u dělnických profesí, kde je těžká práce, ale dneska jsou to i profese, jako jsou třeba IT nebo kancelářská povolání," popisuje výskyt nemoci primářka neurorehabilitační kliniky AXON Jarmila Zipserová.
Pro uznání odškodnění jsou ale striktní kritéria. Diagnóza od neurologa, vyšetření magnetickou rezonancí, odpracované nejméně 3 roky v profesi, která nemoc způsobila, a onemocnění bederní páteře v trvání nejméně 12 měsíců. Pokud nemoc z povolání pojišťovna uzná, má poškozený nárok na odškodnění.
Na uznání odškodnění mají nárok také lidé, u kterých nemoc bederní páteře vznikla až tři roky zpětně před jejím zařazením do seznamu. Pokud pojišťovna přizná nemocnému rentu, pravidelně pak kontroluje jeho stav.
Nemoc z povolání ročně postihuje tisíce lidí. "V loňském roce jsme vypláceli rentu asi 4 tisícům poškozených,"říká mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa. "Evidujeme zhruba 13 tisíc pojistných událostí, a to včetně těch nároků, které mají opakované plnění," dodává pak Jan Marek z Generali České pojišťovny.
V poslední době se ozývají i stovky lidí, kterým práci znesnadnily následky covidu-19. Jde hlavně o zdravotníky. "Zvýšilo nám to počet nemocí z povolání o 500 až 600 procent," tvrdí Lipšová.