Poláka velkého můžete pozorovat především na rybnících, ovšem čím dál méně. Z naší dříve nejpočetnější kachny se stal ohrožený druh. "Za posledních 30 let jsme přišli o třetinu české populace poláků. Důvodem je intenzivní rybníkářství, problematické je také střílení poláků, kteří jsou v Česku dosud na seznamu lovné zvěře," nastínil ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Červenohnědé oči, zrzavá hlava a krk, které kontrastují se světlým tělem, jsou hlavními znaky samce poláka velkého. "U tohoto druhu je výrazný pohlavní dimorfismus, tedy kačer je zbarvený jinak než kachna. Aby samice neupozorňovala na hnízdo, v jejím šatu převládají různé odstíny hnědé a stejnou barvu má i oko," popsal Vermouzek.
[chooze:article;value:488122]
"Polák velký k životu potřebuje rozmanité mokřady s ostrůvky a rákosinami. Takových je ale v Česku už jen minimum. Polák proto hnízdí na rybnících, kde se ale potýká s problémy," podotkl ředitel ČSO.
Kromě neutěšeného stavu rybniční krajiny musí od září do listopadu čelit lovcům. "Ačkoliv je polák od roku 2015 celosvětově ohroženým druhem, v Česku stále patří mezi lovnou zvěř, což je nepřijatelné. V letošním roce budeme usilovat o vyjmutí poláka ze seznamu lovných druhů," předeslal Vermouzek.
[chooze:article;value:486072]
Polák velký nicméně začíná svůj rok velkým úspěchem. "Ve středu 15. února vstoupilo v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého se již na mokřadech nesmí k lovu používat olověné broky. Milion vodních ptáků v Evropě každoročně hynulo na otravu olovem poté, co při sběru potravy spolykali olověné broky. To se nyní změní. Věřím, že další úspěchy budou následovat,"řekl Vermouzek.
Poláky velké u nás lze pozorovat celoročně, na jaře ale ve vyšších počtech než v zimě. "Polák velký je po kachně divoké naší druhou nejpočetnější kachnou. Každoročně u nás hnízdí sedm až čtrnáct tisíc párů poláků velkých. Zimu v Česku tráví kolem tří tisíc jedinců," doplnil.
[chooze:gallery;value:30426]