I po osmi dnech od silného zemětřesení v Turecku a Sýrii vytahují záchranáři ze sutin další přeživší. V jihoturecké provincii Hatay zachránili muže z trosek domu po více než 200 hodinách, uvádí britská televize Sky News. Ve stejné provincii vytáhli ze sutin také živou ženu.
Pravděpodobnost přežití pod sutinami se ale po takové době limitně blíží nule. Většinou tak pod sutinami leží už jen mrtvá těla. Na některých místech komplikují záchranné operace také požáry. Celkový počet obětí už přesáhl 40 tisíc – přes 35 tisíc v Turecku a necelých šest tisíc v Sýrii.
Jsme nasazeni na sektoru s týmy z USA a Bangladéše.???? Budeme tady pracovat ještě cca dva dny. Na tomto místě neustále hoří, požár výrazně komplikuje situaci. Místní hasiči mají omezené možnosti - nabídli jsme personální pomoc s hašením, pokud zajistí techniku. ??? pic.twitter.com/qUgwreZUGf
— Hasičský záchranný sbor ČR (@hasici_cr) February 13, 2023
Těžce zasažený jih Turecka podle odhadů opustilo už asi 158 tisíc lidí. Další desetitisíce zůstávají v ruinách měst, a to často bez zdrojů tepla, jídla a pitné vody. Rostou proto obavy ze šíření nemocí. První děti už podle zdravotníků trpí životně nebezpečnými zažívacími potížemi. Počet obětí zemětřesení tak může vzrůst ještě o ty, kteří zemřou na choleru, úplavici a další choroby.
[chooze:article;value:489873]
Kvůli nedostatečné připravenosti a pomalé reakci na zemětřesení čelí rostoucí kritice turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, kterého v květnu čekají prezidentské i parlamentní volby. Jeho popularitou i popularitou jeho Strany spravedlnosti a rozvoje přitom podle BBC už před zemětřesením otřásla strmě rostoucí inflace.
Jedním z terčů aktuální kritiky se stala speciální zemětřesná daň zavedená po tragickém zemětřesení v roce 1999. Výnosy z ní měly posloužit na prevenci a odstraňování následků podobných katastrof. Podle opozice ale vláda tyto peníze využila ve svůj prospěch. "Jejich kumpánům létali díky té dani pečení holubi přímo do úst. Kde jsou ty peníze? Jsou pryč!"řekl pro rádio NPR vůdce opozice Kemal Kilicdaroglu.
[chooze:article;value:489709]
Další kritiku si vláda vysloužila také za pomalou reakci, způsobenou mimo jiné silnou centralizací moci prosazenou Erdoganem, či za laxní přístup úředníků k vymáhání bezpečnostních pravidel pro nové stavby, včetně rozsáhlé amnestie, která umožnila nevyhovující stavby za malý poplatek zlegalizovat.
Erdogan ale obvinění odmítá s tím, že jde o politickou kampaň jeho oponentů před volbami. "Tohle je čas pro pospolitost a solidaritu. Dělá se mi zle z lidí, kteří v situacích, jako je tato, startují negativní kampaň s jediným cílem – získat politické body," citovala jej agentura Reuters.
V Turecku se zatýká ve velkém. Úřady řeší, proč se zřítilo tolik budov: