Prezidenti a premiéři členských států Evropské unie se v noci ze čtvrtka na pátek shodli na posílení ochrany vnějších hranic Schengenského prostoru. Rádi by také přitlačili na země, odkud migranti přicházejí, aby rychleji přijímaly zpět neúspěšné žadatele o azyl.
Na jiných bodech týkajících se migrace už ale taková shoda mezi lídry nepanovala. Dlouhé diskuse se vedly například o tom, jestli má sedmadvacítka investovat do bariér na hranicích, což je řešení, které požaduje řada členských států. A rozdílné postoje byly i k tomu, jak přistupovat k zachráněným migrantům.
[chooze:article;value:489066]
Podle českého předsedy vlády Petra Fialy (ODS) je potřeba zaměřit se hlavně na takzvanou západobalkánskou trasu, kterou migranti do Evropy proudí. Některé země ale mají k větší ochraně vnějších hranic EU výhrady. Argumentují tím, že by se Unie neměla stavět do role toho, kdo odmítá pomoc lidem v nouzi.
Naším cílem je snížit počet nelegálních migrantů, kteří směřují do EU. Chceme také zlepšit návratovou politiku a posílit spolupráci se zeměmi, odkud k nám nelegální migranti přicházejí. (1/3)
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 10, 2023
Kromě migrace se lídři bavili například i o podpoře ekonomiky, zejména pak průmyslu. A debata to byla opravdu dlouhá. Prezidenti a premiéři v jednacím sále seděli až do pozdních nočních hodin.