Prasat a slepic v Česku během loňského roku opět ubylo. Prasat o 11 % a drůbeže skoro o 8 %. Naopak skotu mírně přibylo. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Hlavně úbytek počtu prasat byl rekordní.
"Redukce základních stád v chovech prasat zrychluje. Zatímco ke konci roku 2020 bylo ve stavech přes 92 tisíc prasnic a ke konci roku 2021 necelých 87 tisíc, vloni to bylo již jen 77 tisíc kusů," dodala ke statistice vedoucí Oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.
"Chov prasat patří k nejohroženějším oborům živočišné výroby v Česku a pomalu vymírá. Zatímco v roce 1993 činily podle oficiálních statistik stavy prasat 4,6 milionu kusů, v loňském roce se jednalo o 1,3 milionu kusů," tvrdí pak prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal. Jako hlavní důvod uvádí nízkou výkupní cenu masa.
[chooze:article;value:489156]
"Obdobná situace je v chovech drůbeže," doplnil Doležal. Další problémy podle něj představuje ptačí chřipka a zákaz klecových chovů, který podle něj zhoršuje konkurenceschopnost českých drůbežářů.
Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá vidí za poklesy počtu zvířat hlavně finance. "Důvodem jsou drahé energie, drahé krmné směsi, ministerstvo zemědělství navíc oznámilo, že o polovinu zkrátí národní dotace. Takže bych řekla, že chovatelé nemají dobré vyhlídky do budoucna," tvrdí.
[chooze:article;value:487831]
Ptačí chřipka ale měla na počty kusů drůbeže podle Dlouhé jen minimální vliv. A to ze dvou důvodů. "Jednak k hlavní vlně utrácení docházelo až v roce 2023, jehož se statistika ČSÚ už netýká, a jednak těch několik stovek tisíc utracených zvířat představuje jen malou část z asi 23 milionů kusů, které v Česku zemědělci chovají," vysvětlila.
Jaroslav Čítek z Katedry chovu zemědělských zvířat České zemědělské univerzity s Dlouhou i Doležalem částečně souhlasí. "U prasat, ale vlastně i u slepic, sledujeme pokles počtu zvířat asi už od roku 2005, kdy přetlak na společném evropském trhu a komplikovaný export do zemí mimo EU způsobil tlak na výkupní ceny. Zatímco náklady rostly, výkupní ceny zůstávaly relativně nízké," vysvětlil.
[chooze:article;value:486196]
"Chov se přestal vyplácet. Pro zpracovatele bylo velmi jednoduché a často mnohem levnější dovézt si prasata ze zahraničí. Dnes tak dovážíme asi 60 % spotřeby vepřového masa," pokračoval.
Druhým dechem však Čítek dodává, že chyba je z velké části v samotné struktuře českého zemědělství. "Třeba prasata nejsou prakticky vůbec dotována z Evropské unie. Jenže zatímco v Evropě je chov zvířat prakticky všude spojen s rostlinným zemědělstvím a probíhá na menších farmách, v Česku se zvířata už někdy od 70. let chovají ve velkých chovech bez návaznosti na zemědělskou půdu," popsal problém.
"To znamená, že nemají nárok na přímé platby z EU, které jsou většinou vázané na rozlohu zemědělské půdy, nemůžou vyrovnávat ztráty s pomocí příjmů z jiných zemědělských oblastí a musí veškeré krmivo nakupovat, takže jakýkoliv nedostatek se jim silně promítne do nákladů," vysvětlil důsledky této struktury Čítek.
Ptačí chřipka se stále šíří. Izolované slepice přestávají snášet vejce: