Je konec ledna a na polích je jedna díra vedle druhé. O vysoké aktivitě hrabošů svědčí vyšlapané pěšiny mezi norami. Na některých místech Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský eviduje i více než deset tisíc děr na jeden hektar. Takové pole v podstatě nemá smysl ani obdělávat. "Počet hrabošů tři a půl násobně převyšuje míru škodlivosti,"říká ředitel ústavu Miroslav Florián.
Příčinou je hlavně teplá zima. Hlodavci mají na polích dostatek zelené potravy a celou zimu jsou aktivní. Zemědělci s obavami očekávají příchod jara. "Ti hraboši expandují do obilí, a to už je požrané," okomentoval situaci předseda Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje Václav Koutný.
[chooze:article;value:419814]
Vědci doporučují zemědělcům zakročit co nejdřív, ale možnosti mají velmi omezené. Dřív pomáhala hluboká orba, při které pluh narušil i hnízda hrabošů. Ta je ale nákladná a v poslední době i kritizovaná.
Evropská unie chce v rámci boje proti erozi půdy dokonce omezit dotace pro zemědělce, kteří hlubokou orbu na podzim provádějí. Pokud nepřijdou v únoru a březnu silné mrazy, které hlodavce vyhubí, čeká zemědělce podobná kalamita jako před třemi lety. Škody tehdy přesáhly dvě miliardy korun a zemědělci museli v nejvíce zasažených oblastech plošně nasadit jed proti hrabošům.