Co se stane s Ruskem v případě prohry na Ukrajině? Někteří analytici mají jasno. Rusko by se mělo, stejně jako Sovětský svaz v roce 1991, rozpadnout na menší celky. Těch by mohlo být až 40.
Podle profesora politologie Alexandra Motyla, který osud Ruska komentoval pro časopis o mezinárodních vztazích Foreign Policy, je pravděpodobné, že čím jasnější bude vítězství Ukrajiny, tím tužší bude boj o moc v Rusku. Podle Motyla odejde Putin z funkce a o moc budou bojovat pravicoví nacionalisté, kteří budou chtít pokračovat ve válečném konfliktu. Proti nim by mohlo stanout hnutí usilující o mír a reformu Ruska.
[chooze:article;value:486355]
To by pravděpodobně mohlo vést k oslabení režimu a sílící nespokojenosti některých ruských republik. Týkat by se to mohlo zejména Čečenska, Tatarstánu, Dagestánu, Jakutska nebo Baškirska. Motyl své tvrzení opírá také o to, že rozpad státu známe z historie jako obvyklý důsledek prohrané války.
Podobného názoru je také britský ekonomicko-politický analytik Timothy Ash. Ten je přesvědčený, že válka neskončí jinak než porážkou Ruska. "Vidím slušnou šanci v tom, že uvidíme rozpad federace na mnoho nových států, jako se rozpadlo SSSR v roce 1991. Federace je, tuším, 89 regionů a autonomních republik. Mohli bychom vidět 20 nových států," napsal Ash pro Kyiv Post.
Podobného názoru je i český expert na Rusko Jan Šír. "Je to jeden ze scénářů, který je potřeba brát v potaz. Klíčové bude oslabení centrální moci. To může omezit tok peněz do periférií a oslabit tak jejich vazby s centrem,"řekl redakci TN.cz Šír.
[chooze:article;value:486246]
V případě, že by oblasti mimo centrum Ruska nedostávaly peníze z Moskvy, mohlo by se stát, že by přestaly cítit potřebu být součástí federace. Šír je toho názoru, že států, které by se chtěly oddělit, by nemuselo být jen 20, ale klidně i dvakrát tolik.
Jelikož dle jeho slov Rusko samo založilo precedens, že je možné posouvat hranice ostatních států, je klidně možné, že by se Sibiř stala třeba součástí Číny.
Jenže rozpad Ruska by mohl být pro Západ rizikový. Podle Šíra by to totiž znamenalo oslabení kontroly nad jadernými zbraněmi. Svět by se navíc musel připravit na jisté množství dalších válečných konfliktů, které by se pojily s ustanovováním nových republik. V neposlední řadě by to také mohlo vyvolat masivní migrační vlnu.
Ruské jednotky dál útočí u Bachmutu. Hrdinný vzdor Ukrajinců vejde do dějin, říká Vojáček: