Prodejci mohou nabízet energie pod úrovní státního cenového stropu i díky relativně mírné zimě. Už k tomu přistoupily například společnosti Innogy a E.ON. "Například zásobníky plynu se daří udržovat plné a pozitivní vliv má též snížení spotřeby v Evropě. Dobré je též otevírání nových terminálů pro dovoz zkapalněného zemního plynu do Evropy námořní cestou," upozorňuje analytik Jiří Cihlář.
Stát, který stanovil cenový strop pro celý rok 2023, zatím na své politice podle mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Marka Vošahlíka nehodlá nic měnit. "Opatření dává občanům i firmám jistotu, jakou nejvyšší cenu budou platit za energie. Konkurenční prostředí ale dává možnost obchodníkům reagovat na pokles cen energií na světových trzích," vysvětluje mluvčí MPO.
[chooze:article;value:485196]
A připomíná, že kromě cenových stropů stanovených Českou republikou přijala některá opatření také Evropská unie. "Cílem je zklidnit trhy s energiemi, což se podle aktuálního vývoje daří," uvádí Vošahlík.
Klesající ceny na burzách nejsou žádnou novinkou. "Tento trend sledujeme už dlouhodobě a bude trvat dál. To, co loni tlačilo cenu plynu nahoru, byly hlavně obavy ze zastavení ruských dodávek,"říká Cihlář.
Nejbližším kritickým momentem je podle něj naplňování zásobníků zemního plynu před příští zimou. "Ale vidím velice nadějně, že by se to mělo podařit. Prostor pro klesání cen tu ještě je," upozorňuje analytik.
[chooze:article;value:477365]
Fixovat, či nefixovat?
Domácnosti mají cenový strop nastaven na svou celou spotřebu elektřiny i plynu. "A opatření se týká také všech malých a středních podniků do 250 zaměstnanců zhruba s obratem do 1,25 miliardy korun," vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN).
Nabídky některých prodejců nyní umožňují ušetřit oproti cenovému stropu tisíce korun ročně. Analytik Cihlář ale teď doporučuje spíše zvolit fixace na kratší dobu. "Pokud si někdo zafixuje cenu pod vládním stropem, má jistotu, že něco ušetří. Ceny na burze ale nadále klesají. Proto je lepší vyčkat, i když jakékoli předpovědi v dnešní době obnášejí riziko, že se nenaplní," dodává Cihlář.
Nižší ceny z energetických burz se projevují na fakturách spotřebitelů se zpožděním. "Je to kvůli tomu, že dodavatelé energie nakupují s předstihem. Pokud se do Evropy nevrátí mrazy a přežijeme zimu s téměř plnými zásobníky, tak bude nadále prostor pro zlevňování," připomíná Cihlář.
[chooze:article;value:483786]
Další analytik Lukáš Řezníček už má představu, na jakých úrovních by se mohly ceny pohybovat v následujících měsících. "Ceny pořád mají kam padat a klesnou o deset až dvacet procent během následujících tří až čtyř měsíců. Topná sezona oficiálně končí v březnu nebo v dubnu a to bude moment, který odstartuje další zlevňování. Jen pro ilustraci, cena zemního plynu na burzách v úterý klesla o deset procent a byla to reakce na pozitivní zprávy z Ameriky," vysvětluje Řezníček.
Dobrými zprávami myslí očekávání zprovoznění obřího terminálu Freeport pro lodní dopravu zemního plynu z USA do Evropy. Ten loni vyhořel a od jara zajistí dostatečné dodávky na starý kontinent. Pro něj jsou přísuny plynu z Ameriky a Kataru po výpadku ruských plynovodů klíčové.
"Plyn se nyní pohybuje mezi šedesáti až sedmdesáti eury za megawatthodinu a já si myslím, že to do příští zimy budou ceny mezi 50 až 60 eury (zhruba 1 400 korun, pozn. red.). Elektřina se nyní pohybuje na úrovni 130 – 160 eur. Příští rok očekávám úroveň mezi 110 – 130 eury za megawatthodinu (3 100 Kč, pozn. red.). Pro elektrickou energii je nyní státem stanovený strop 5 000 korun a pro plyn 2 500 Kč za megawatthodinu bez DPH," vysvětluje Řezníček. A nemá obavy z toho, že by prodejci udržovali vyšší ceny pro zákazníky, i když budou nakupovat na burzách levněji. "Ke zlevňování je nutí hlavně cenové srovnávače," dodává.
Domácnosti začaly šetřit energiemi. Až třetina z nich využívá samoodečty: