První prosinec – první ohnisko ptačí chřipky po více než sedmi měsících. Nákaza se okamžitě začala šířit a veterináři v polovině měsíce zakázali chov drůbeže pod širým nebem.
Opatření je stále v platnosti a jeho konec je zatím v nedohlednu. "Souvisí to s nákazovou situací, která není dobrá. Ani ten výhled není dobrý," zhodnotil mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
[chooze:article;value:485797]
Například chovatelka slepic paní Leštinová má podle opatření Státní veterinární správy slepice zavřené. Bohužel kvůli tomu skoro přestaly nést, a tak teď paradoxně musí kupovat vajíčka v obchodě.
"Teď máme tak jedno až dvě za týden. A předtím to bylo tak pět, šest denně," vysvětlila. O vejce se navíc dělila i s babičkou, teď je ale musí dokupovat.
Podle veterináře Jiřího Kamiše má na slepice vliv i světlo. "Pokud mají málo světla v tom místě, kde se slepičky pohybují, tak délka dne má přímou souvislost s intenzitou snášky," vysvětlil.
[chooze:article;value:483085]
Toho se využívá například ve velkochovech, kde slepicím svítí až 16 hodin denně. Ne všichni ale takovou možnost mají.
Podle veterinářů je opatření k zastavení šíření nákazy nezbytné. Má však svoje výjimky, díky kterým lze přírodní světlo slepicím v případě nutnosti poskytnout.
"Nějaké omezení výběhu, ať už prostorové nebo časové, padá také do úvahy," dodal Vorlíček. Podstatné je, aby drůbež ani krmivo nepřišly do styku s volně žijícími ptáky. Poslední takové opatření platilo od listopadu až do února.