Zelenina původně z Ameriky se stala u nás nenahraditelnou. Známe ji jako erteple, kartofle, kobzole, nebo zemáky. Jsou jich stovky druhů. Některé po rozříznutí vypadají spíš jako exotické ovoce. Za kilo fialově zbarvených kousků dáte pětkrát víc než za běžné brambory.
"Ač to vypadá zvláštně, pořád je to kultovní rostlina bramboru. I když je fialová až červená, je to pořád přírodní záležitost této rostliny z Peru," vysvětlil ředitel Výzkumného ústavu bramborářství Jaroslav Čepl.
Jak je ale důležité o rostlinky, na nichž se hlízy rodí, pečovat, ví nejlépe vědci z Havlíčkova Brodu. Téměř čtyřicet milionů ročně je stojí péče o poklady českého pěstitelství. A mimo jiné zkoumají, jak včas odhalit jejich infekce.
[chooze:article;value:474903]
"Pozorují tam především, jak jsou ty rostlinky životaschopné a v jaké jsou kvalitě. Když by docházelo ke konci vegetace, rostlinky si vyzvedneme, přeneseme do laboratoře a nepěstujeme nové,"řekla Jaroslava Domkářová z oddělení genetických zdrojů.
Brambory prý máme stále jedny z nejkvalitnějších v Evropě, i přes časté nářky zemědělců na počasí. "Horší to bylo u těch odrůd, které se pěstují na poli. Tam se projevilo letní sucho a brambory byly menší," podotkl zemědělec Zdeněk Kohout.
Češi v průměru ročně spotřebují okolo 70 kilogramů brambor na osobu, což je nad evropským průměrem. I přesto se titulem bramborářská velmoc už dávno chlubit nemůžeme. Konkurují nám dovozy brambor z Německa a Holandska.