VZDÁVÁM SE!!!

Moji milí,

po poměrně dlouhé době plné intenzivní práce na sobě a práce s ostatními hledajícími, jsem ucítila nutkání usednout ke klávesnici a vepsat své sdílení.

Mnozí z vás cítí, jak nelehké a hluboké vody neznáma nás nyní obklopují. Určitě jste si všimli, že vkládám mnoho různých chanellingů, protože v každém cítím kousek něčeho, co by vám mohlo pomoci na cestě.

.......

Opřela jsem se nyní ve své židli a zjistila jsem, že nemám jedinou myšlenku, mysl odpojenou a přesto vím, že mám psát. Tohle prostě hlavou nevymyslím, říkám si a tak odevzdávám své prsty svému Vyššímu já, propojuji se se svým srdcem a nechám se vést.

.......

V pátek třináctého mi plakalo několik mých klientek do telefonu s tím, jak náročné jsou tyto dny a jak zoufale se cítí. Já sama v tyto dny začala zpracovávat záležitosti, které jsem do té doby nebyla sto uchopit, které mi nedávaly "smysl" a který má stále ještě analytická mysl potřebuje. Díky jejich sdílení a souvislostem jsem si uvědomila, jak ohromně na nás v tyto dny křičí náš vnitřní muž a vnitřní žena. Jak ohromně se otevírají nám ženám bolavé vnitřní energie, které nám brání v tom, aby jsme se svému ženství opravdu otevřely.

Vnímám, jak do naší reality vyplouvají naše emoce, naše direktivnost, zlost, nazlobenost na současné dění, na to, že se cítíme tak mizerně. Nazlobenost na to, že se cítíme samy, že nám nikdo neprokazuje projevy náklonnosti. Zlost na okolí, na muže a na to, že nám nerozumí. Nervozita a potřeba mít věci pod kontrolou a nevíme-li, co se děje, pak to velmi útrpně snášíme, pokud vůbec. Vzdor proti tomu, že něčemu nerozumím. Naprostá neochota nevědět. Mysl, mysl, mysl.....ach, jaký to úspěšný našeptávač. Mysl a s ní povětšinou přebujelá nebo dishamronická mužská energie v nás. Její nadvláda a boj proti všemu, co je. Její potřeba neustálé kontroly, její potřeba sevření a neschopnost přijetí reality.

Kdepak je v tyto dny síla ženy a její dary? Schopnost neřešení, odevzdání se, schopnost úplného vypnutí a neřešení, protože pravá žena ví, že není potřeba vzdorovat, že není potřeba rozumět a chápat.

Ona je Světlo, ona má velice silné napojení na Lásku Boží, na vedení Stvořitele. Ona ve stavu bezmyšlenkovosti a přijetí nemusí chápat a mít zanalyzovány děje ve svém životě, protože k ní přirozeně a s hlubokou intenzitou vše přichází a vede ji.

A to tak dokonale, aby byla tím nejlepším kormidelníkem na lodi, kterou je její partner. On proráží vody, on má sílu, on je tím, kdo dokáže oba unést na hladině bouřlivých vod. Ale žena je ta, která zná směr, která udává rytmus, která dokáže rozpustit mlhy, rozehnat mračna a skrze Světlo prozářit prostory kolem mocného plavidla tak, aby mohlo plout. Protože tam, kde je Světlo, nemá bouře šanci.

Není to však její mysl, která tuto loď vede, ale její Světlo, její Srdce a Láska.

A proto nám v tyto dny je tak úzko, proto máme pocit, že to nejde zvládnout. Proto se naše loď bezvládně kymácí ze strany na stranu a zdá se, že každičkou chvíli v rozvířených, bouřkou a větrem zmítaných vodách padne ke dnu.

Tahle bouře a tahle vichřice je však jen v naši mysli, v potřebě chápat a rozumět veškerému dění. Je tam vzdor proti ní a realitě, odpor k bleskům, odpor k větru, díky nemuž neznám směr a nevím kam mně zanese, protože máme v sobě zakořeněnou potřebu vědět a znát.

Kdybychom ale usedly do ticha sebe sama a nahlédly na situaci jinak, kdybychom se alespoň pokusily přijmout tento děj s vědomím, že Vesmír ví, co dělá. S naprostým odevzdáním se a nebráněním se. Kdybychom vystoupily z našich myslí a potřeby kontroly s uznáním, že vzdor vše činí jen horším, pak bychom došly ke spojení s ženskou energií.

Tou, která je přijímající, nevzdorující, tou, která je pasivní a odevzdaná všemu co jest.

Tato žena je i v každém muži, a to se stejnými dary a silou. I vy ji můžete požádat o pomoc a uzdravit ji v sobě, tak aby vás vedla k tomu, jak zjemnit vody vašich životů. Aby vám pomohla tolik nevzdorovat žití a zmatku vašich myslí.

V tyto dny není jiná cesta, než věci pustit a naladit se na energii slov "VZDÁVÁM SE...". Ne z postoje flegmatismu a vzdání života samotného, ale z postoje odevzdání se životu a všem dějům. Spojit se s postojem plného přijetí každé události s absolutní vírou, že je to právě to nejlepší, co se může stát, že je to ten nejsprávnější vítr do mých plachet, protože právě ten mně dovede přesně tam, kam má.

A tak prosím usedněte a vejděte do svého nitra, do ticha v sobě. Pusťte si hudbu, nebo jen buďte v koupeli absolutního ztišení a odevzdejte SE! Snažte se v tyto dny nespolupracovat s myšlenkovými pochody, snažte se je ignorovat a nechat je žít jejich vlastním životem. Zanechte je jejich vlastnímu osudu, bez odmítání a beze vzdoru vůči nim. Nemusíte s nimi spolupracovat. Jen je nechte být.

A spojte se se Světlem v sobě. Prosviťte své aurické pole skrze vaše srdce a požádejte, aby v tomto Světle bylo rozpuštěno vše, co vám již více neslouží a veřte, že se tak stane. Bez očekávání, beze strachu, bez jakéhokoliv hodnocení a dělení. Prostě je v sobě spočiňte a "rozesmějte" každou buňku, celé vaše bytí.

Jako malou inspiraci přikládám Světelnou meditaci Mistrů, která pomůže vnést klid a harmonii na palubu vašich životů. Doporučuji praktikovat minimálně ráno a večer, pro co největší účinek. Pro ty, kteří vnímají, že to neúčinkuje, čiňte tak kdykoliv i během dne.

Vše co se děje je v naprostém pořádku, věřte vašim průvodcům, věřte dění okolo vás, věřte sami sobě.

Objímám vás a děkuji, že JSTE.

S láskou na věky.

Vlaďka Rafeyllea Ehija