Nadšení pro nové technologie a zápal pro učení nových dovedností. To před časem stačilo dnes 33letému Filipu Brožovi k získání místa v IT oboru. Firma si ho takříkajíc dotváří k obrazu svému.
"Já mám určeného vlastního mentora, případně se můžu obrátit na jakéhokoli kolegu, který mi rád vždy pomůže. A je zajímavé, že máme zkoušení, které funguje přes umělou inteligenci, je tam umělá asistentka, která vyhodnocuje, co říkám," popsal pan Brož.
Podle statistik má v Česku problém najít IT specialistu až 80 procent firem. Aktuálně tak chybí zhruba 30 tisíc ajťáků a právě tento nedostatek žene jejich finanční ohodnocení vzhůru. Firmám se proto prý vyplácí si vlastní experty vychovat.
[chooze:article;value:477438]
"Vy do nich nainvestujete daleko víc peněz, do vzdělání, do certifikátů, strávíte s nimi hodně času. Necháte je dva roky pracovat, aby si to odprogramovali. Je to v dlouhodobém horizontu, v desetiletém horizontu je to levnější cesta," vysvětlil IT expert Miloslav Lujka.
Ajťák, kterého si zaměstnavatel sám vychová, je často prý loajálnější, vedle toho je mnohdy i vázán roky, které ve firmě musí odpracovat.
Budoucnost IT oboru si dobře uvědomuje 17letý Filip Troníček. Ten sice začal jako samouk, dnes při studiu střední školy ale zvládá pracovat i pro velkou nadnárodní firmu. "S programováním jsem začal asi ve třinácti letech, když mě na škole pro to nějak nadchli. Potom jsem se jenom z čistého nadšení učil dál a dál,"řekl nadaný chlapec.
Řada českých ajťáků ale nakonec skončí v zahraničí. Tam si totiž často vydělají mnohonásobně víc.