Ve srovnání s jinými historickými událostmi období od roku 1989 je rozdělení Československa vnímáno relativně nejhůře. Kladně jej vnímá 31 procent respondentů, 38 procent záporně. CVVM o tom informovalo v tiskové zprávě.
Nejpozitivněji respondenti vnímají sametovou revoluci. "Podrobnější analýza ukázala, že negativní hodnocení rozdělení Československa výrazně narůstá spolu se zvyšujícím se věkem," uvedli sociologové. Stejně ale rozdělení polovina Čechů vnímá jako správný krok, mezi pamětníky jde o 45 procent.
Češi na svou vlast podle respondentů mohou být hrdí. Na otázku tak odpovědělo 63 procent dotázaných. Že by hrdí být neměli, si myslí 33 procent Čechů. "Ti, kdo rozdělení hodnotí jednoznačně či převážně pozitivně, si častěji myslí, že občané ČR mohou být na svou vlast hrdí, se zhoršujícím se hodnocením podíl tohoto přesvědčení klesá, a naopak roste podíl těch, kdo si myslí, že důvody k hrdosti na svou vlast občané ČR spíše či rozhodně nemají," upozornili analytici.
[chooze:article;value:482244]
Vztahy se Slováky se podle Čechů příliš nemění. Podle 49 procent jsou stejné. Jako horší vidí vztahy po rozdělení 14 procent dotázaných. Drtivá většina si navíc stále myslí, že by Česká republika měla mít se Slovenskem bližší vztahy než s ostatními sousedními zeměmi.
Bez problémů 61 procent Čechů stále rozumí slovenštině, dalších 35 procent s menšími obtížemi. Nejhůře jsou na tom lidé ve věku 15 až 19 let. Větší obtíže s jazykem našich východních sousedů jich má desetina, dalších osm procent jim téměř vůbec nerozumí.
Průzkumu, který probíhal loni mezi 8. zářím a 8. listopadem, se zúčastnilo 821 respondentů od 15 let. Analytici z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR jej dělali při příležitosti 30letého výročí vzniku České republiky.
[chooze:gallery;value:29791]
Podle průzkumu by se předseda hnutí ANO Andrej Babiš nedostal do druhého kola: