VDĚČNOST - UMÍME JI VYJÁDŘIT?
Dnešní ráno jsem se probudil s myšlenkou vděčnosti, emoce a pocitu, vycházejícího přímo z našich srdcí, z jejich hloubky, pocit, který máme zakódov aný, který se nelze naučit, pouze rozvíjet.
Za co všechno dokážeme být dnes vděční??? Umíme ocenit s láskou to, co pro nás dělají druzí, nebo vše bereme jen jako samozřejmost, jen proto, protože to vlastně patří k životu, ke vztahům???? Dokážeme být vděční i za maličkost, která vykouzlí úsměv a radost nebo spíše jen za velké dary, které očekáváme??? Za velká uznání, pochvalu či úspěch????
Vděčnost jako taková se v dnešní době potlačuje, vděčnost bereme jako samozřejmost, většina lidí vše přijímá, že to tak vlastně je, aniž tuší že vděčnost za to co dostávají je samozřejmostí.
Já osobně, i když teď procházím mnoha zkouškami a lekcemi, někdy méně, jindy více bolestnými ctím vděčnost, vděčnost Univerzu za to, že mi připravuje tyto zkoušky a lekce, ze kterých se mohu poučit, najít v nich pravou podstatu, objevit a přijmout chyby, které jsem dělal v tomto pozemském bytí, odhaluje mi mé skryté bloky, v nichž mohu nalézt cestu opravy, zpracování těchto chyb a jejich uvědomění, jsem "vděčný" i lidem, kteří mi v těchto zkouškách a situacích ukazují vše, co jest ještě není u mne dořešeno, i když je to mnohdy bolestné, ale přesto jsem jim vděčný. Jsem "vděčný" Bohu, andělům za každý den, který mohu prožít naplno, vnímat a přijímat vše co v takovém d ni přichází, nelitovat ani jediné vteřiny, kterou v tom dni prožiji, protože večer je ten den jen minulostí a já si mohu v myšlenkách probrat, jak byl plodný, kam mne posunul, co mi ukázal, koho mi do života přitáhl, aby mě něco naučil...
Naučme se být "vděční," svým dětem za to, že nám ukazují to co sami postrádáme v šedi dnů, našich povinností a starostí - "úsměv", buďme vděční partnerovi nebo partnerce za to, že jsou po našem boku, že nám ukazují, učí nás nalézt v sobě svoji lásku, božskou podstatu, učí nás odhalovat svou vnitřní pravdu, buďme vděční i našim rodičům, za to že nás přivedli na svět, dali nám potřebné pro náš život, buďme vděční Univerzu za veškerou hojnost, která k nám přichází, buďme vděční i sami sobě, že se dokážeme zastavit, usmát se na druhé, pohladit je upřímným slovem, obejmout je ve své náručí, že dokážeme udělat to, co vnitřn ě cítíme, neboť úspěch, láska a hojnost kráčí ruku v ruce s vděčností za vše, co k nám v životě přichází, ať už je to bolestné nebo radostné, otevírá nám to cestu růst, přijmout sebe samé, buďme vděční za všechny dary, které dostáváme a to nejen ty pozemské a využívejme je i pro druhé... Buďme vděční i za úsměv, vlídné slovo, jež se nám může během každého dne dostat, neboť každý z nás zažil situaci, kdy se na něj usmál někdo cizí na ulici, v obchodě, kdekoliv a popřál hezký den, nebo jen pozdravil...
"BUĎME VDĚČNÍ ZA KAŽDOU NOVOU PŘÍLEŽITOST, KTERÁ SE NÁM V ŽIVOTĚ NASKYTNE..."
S láskou Merlin