...kdo už neměl sílu jít dál.....
Tohle píšu jen pro ty z vás, kteří stojí na hraně života a smrti, pro vás, kterým bolest srdce či bolest mysli nedovoluje vstát…
Když jsem před lety stál na mostě nad tratí a držel za ruku někoho, kdo už neměl sílu jít dál, byl jsem na počátku a neznal moc démonů, kteří ovládají lidi. Byl jsem plný pýchy a přesvědčení, že to dokážu a jen ti slabí a neschopní se nedokážou sami zvednout. Tolik jsemse mýlil…
Pro ty z vás, kteří máte tváře rozežrané solí svých slz, klouby bílé jak tisknete poslední zbytky sil třesoucích se rukou. Pro ty z vás, kteří se rozhodujete a nevidíte již cestu dál, čekáte na svůj vlak. Pro vás mám toto poselství.
Jdou dny a my máme tu příležitost. Ano! Pokaždé máme šanci začít znovu.
Dnes k ránu jsem tam stál i já. Hleděl jsem do tváří démonů, slyšel jsem smích ďábla, roztáhl jsem ruce a už skoro padal. V poslední chvíli jsem zavřel oči a zbyla jen tma... Na mou otázku proč - proč bych to neměl udělat, přišla náhle odpověď, která mne překvapila: "Z kříže se neslézá…"
Prudce jsem se nadechl, otevřel jsem překvapením oči a uviděl vycházet slunce. Na zatažené obloze, tak brzy ráno… Snad to nebylo světlo slunce, co jsem uviděl. Vím však, že to bylo znamení…
Pokud si nedokážete teď odpustit, nevadí, buďte laskaví. Najděte v sobě laskavost - laskavost k sobě! Láska znamená dávat. Dejte si druhou šanci, byť by byla v pořadí již sto první. Otevřete oči, věřte, že po každé noci přijde ráno, byť by ta noc byla nejdelší a nejhlubší ze všech nocí. Věřit znamená přijímat. Přijměte své chyby, nehodnoťte je ani sebe. Věřte a vaše víra vám dá sílu jít dál, i když to vypadá, že to nejde. Nadechněte se a v pravdě vnímejte Boha, neopustil vás…
Nechť v pokoře mých slov spatříte sílu a ne slabost.
Mé světlo svítí dál a tma mě nepohltila…
Když jsem před lety stál na mostě nad tratí a držel za ruku někoho, kdo už neměl sílu jít dál, byl jsem na počátku a neznal moc démonů, kteří ovládají lidi. Byl jsem plný pýchy a přesvědčení, že to dokážu a jen ti slabí a neschopní se nedokážou sami zvednout. Tolik jsemse mýlil…
Pro ty z vás, kteří máte tváře rozežrané solí svých slz, klouby bílé jak tisknete poslední zbytky sil třesoucích se rukou. Pro ty z vás, kteří se rozhodujete a nevidíte již cestu dál, čekáte na svůj vlak. Pro vás mám toto poselství.
Jdou dny a my máme tu příležitost. Ano! Pokaždé máme šanci začít znovu.
Dnes k ránu jsem tam stál i já. Hleděl jsem do tváří démonů, slyšel jsem smích ďábla, roztáhl jsem ruce a už skoro padal. V poslední chvíli jsem zavřel oči a zbyla jen tma... Na mou otázku proč - proč bych to neměl udělat, přišla náhle odpověď, která mne překvapila: "Z kříže se neslézá…"
Prudce jsem se nadechl, otevřel jsem překvapením oči a uviděl vycházet slunce. Na zatažené obloze, tak brzy ráno… Snad to nebylo světlo slunce, co jsem uviděl. Vím však, že to bylo znamení…
Pokud si nedokážete teď odpustit, nevadí, buďte laskaví. Najděte v sobě laskavost - laskavost k sobě! Láska znamená dávat. Dejte si druhou šanci, byť by byla v pořadí již sto první. Otevřete oči, věřte, že po každé noci přijde ráno, byť by ta noc byla nejdelší a nejhlubší ze všech nocí. Věřit znamená přijímat. Přijměte své chyby, nehodnoťte je ani sebe. Věřte a vaše víra vám dá sílu jít dál, i když to vypadá, že to nejde. Nadechněte se a v pravdě vnímejte Boha, neopustil vás…
Nechť v pokoře mých slov spatříte sílu a ne slabost.
Mé světlo svítí dál a tma mě nepohltila…